Ve vypjatých situacích dovedou i vládci - často bezděčně - vyslovit hlubokou pravdu. Když Napoleon vytáhl na Egypt s celou armádou, stovkami oslů vezoucích proviant a skupinkou badatelů starověku těšících se na pyramidy, byl přepaden domorodou jízdou. "Učenci a osli, doprostřed!" zvolal císař. Tato okřídlená slova jsou dodnes připomínána v panelových diskusích o postavení intelektuálů v mocenském boji, tedy v politice. A rovněž jako doklad jakéhosi mixu pohrdání i úcty mocných k vědátorům.
Dějiny jsou i plné porážek čili mezních situací, v nichž se i nejmocnější žáby na prameni všech možných pravd dokázaly alespoň dotknout holé skutečnosti. "Lenin nám zanechal mocný stát a my jsme to všechno prosrali," řekl Stalin poté, co se dozvěděl, že německý wehrmacht překročil hranice SSSR. Mao Ce-tung vyhodnotil budovatelský "velký skok vpřed" (1958-1961), v jehož rámci mimo jiné vypukl hladomor, takto prostě: "Připojili jsme jen, soudruzi, hovno k hovnu a k prdu prd." Někde v tomhle srabu se už zvolna ideově rodila pragmatická éra současných svižných pětiletek čínského divokého kapitalismu. A pak že prý komunisti nemají zpětnou vazbu a optimální sebereflexi...
Zdá se, že naše - samozřejmě demokratická - garnitura vládců prožívá podobný hraniční šok. Nic jiného to není, je-li řeč o "konci politiky" kriminalizované orgány činnými v trestním řízení (Petr Nečas). A je-li navíc ještě nutné "bojovat" s politikou Zemanova Hradu "za charakter parlamentní demokracie proti putinovskému režimu a samozvané vládě" (Miroslav Kalousek). Hrozny hlubokých pravd z úst mocných těžknou k vinobraní a některé byly už pod vinětou zaručené kvality distribuovány.
Zatím to ale nevypadá dobře. Když byl Kalousek konečně vyslechnut policií, vyšel na ulici s připraveným prohlášením: lidé jsou prý popotahováni za to, že se "rozhodli pracovat". A "konstrukce pana státního zástupce (tj. kriminalizace poslaneckých trafik) připomíná mnohem víc třídní nenávist než právní názor". Zlatý Mao!
Vem čert, že Kalousek vlastně předstírá, že alternativou k místům pro Tluchoře, Fuksu a Šnajdra ve státních firmách, v nichž by se jistě dostali k legálně zpeněžitelným informacím nad běžný příjem, byly úřady práce a život všech tří na sociálních podporách. Podstatné je, že ministr financí a faktický šéf TOP 09 nemá ani tušení, k čemu v liberálních demokraciích slouží státní aparát, policie, návladní a soudci.
Kalousek jako by nevěděl, že vyspělý stát slouží k tomu, aby oddělil excesy jednotlivců, korupčníků a organizovaného zločinu od "normálně" (třídně) rozvrstvené společnosti, od podnikatelů, politiků a pracujících lidí, kteří "neohýbají" signály trhu, hlasy voličů ani poctivou práci. Bohorovnost kmotrů však hází do jednoho pytle s mafiánskou galérkou všechny a ohrožuje občanskou společnost jako celek, všechna patra a "inženýrské sítě" společenského uspořádání. Policie brání systém proti jedincům, kteří se domnívají, že nejlépe slouží tomuto systému, a ještě je ani nenapadlo, že systému to neslouží.
Právě tato neexistence zpětné vazby a neschopnost optimální sebereflexe našich politiků dovolila Miloši Zemanovi, aby při ohýbání ústavy vypadal jako ten, kdo pokřivené poměry ve skutečnosti narovnává. Dokonce je možné, že v dílčích oblastech k tomu může i přispět. Je však jisté, že ke svému konání, ať je, či bude jakékoli, získal již nyní širokou podporu veřejnosti.
Ano, to může být nebezpečné. Zvláště když za "charakter parlamentní demokracie" bojují politici s máslem na hlavách a mediální mágové s nepřijatelnou logikou oslích můstků. Všichni ti, kteří charakter demokracie už předtím úplně sami - a zcela bezcharakterně - vyprázdnili a probendili. A k jejímu velkému skoku do zářných zítřků, v něž stále ještě v skrytu pomačkaných duší doufáme, přidali leda kulové ke kulovému...
Vládci a osli, do první linie!
