Nové památky: Lejno na svatební tabuli

Češi mají úžasnou vlastnost, jak drobným šlendriánem zničit dojem z jinak úchvatného zážitku. Jinak řečeno, jak umístit lejno doprostřed slavnostní svatební tabule či si k obleku od Armaniho obout sandály a k tomu bílé ponožky.

Už sudetští Němci z Krumlovska obdivovali krásné barokní statky na Českobudějovicku, ovšem nechápali, proč český sedlák lije močůvku rovnou před vrata a na dvoře se mu kupí hromada nepotřebného harampádí. Při reportáži o nových Národních kulturních památkách jsem se přesvědčil, že popisovaný český zlozvyk je nevyléčitelný.

Barokní unimobuňka

V obci Střílky u Kroměříže se už pár let snažili o zapsání místního barokního hřbitova na seznam Národních kulturních památek. Letos se to podařilo. Unikátní areál s barokními sochami neřestí a ctností, jakási moravská obdoba Braunova Kuksu, ovšem z pohledu od kostela a návsi hyzdí unimobuňka nalepená přímo na hřbitovní zdivo. Hned vedle velebného vstupního schodiště z osmnáctého století prostě trčí budka pro stavební dělníky, ač se tady nic neopravuje. Zchátralá plastová bouda prostě nikomu z vesničanů nevadí, smůlu však mají všichni turisté, kteří si barokní skvost chtějí vyfotografovat. Bez unimobuňky to nejde. Leda z věže kostela, která je ovšem přístupná jen s požehnáním pana starosty a navíc jen pro otrlé turisty, neboť zvonice je zároveň hřbitovem holubích mumií.

Bondovský ředitel

V Technickém muzeu v Kopřivnici zase uchovávají jediný zachovaný exemplář motorového vozu Slovenská strela, nyní novou Národní kulturní památku. Ač byla návštěva TÝDNE předem ohlášena, ředitel muzea Lumír Kaválek se nenamáhal, aby personálu nařídil alespoň potěmkinovský úklid útrob někdejšího výkřiku české techniky ze třicátých let. Ve voze jsme šlapali v lejnech od veverek, kun a lasiček. I sedadla rozcupovala zvěř.

A co neudělali drobní savci, učinili bezdomovci a ředitel se ještě pochlubil, kudy asociálové tajně lezou do lokomotivy (pod sedadlem strojvůdce). Že se zrezivělá motorová lokomotiva stala novou Národní kulturní památkou, to ředitele příliš nepotěšilo. Má rád svůj klid a sbírku vystřelovacích nožů, kterou má rozloženou na zasedacím stole ve své kanceláři. A za uchem "bondovku", kdyby snad někdo volal, že si chce prohlédnout interiéry Slovenské strely.

Kozel zahradníkem

Pryč jsou sice časy, kdy Národní kulturní památkou býval rodný dům prezidenta Klementa Gottwalda či pražský hostinec U Kaštanu, v němž byla založena sociálně demokratická strana. Ani "národní" památkový statut oproštěný od ideologie ovšem nezaručuje, že si památky cení celý národ. A protože pod svícnem je největší tma, za negativní dojem z nových památek mohou paradoxně především správci a majitelé "národního kulturního dědictví".

Foto: Jan Schejbal