Kdo se vrátil z dovolené, chce si připomenout labužnické zážitky. Kdo v Řecku nikdy nebyl, chce vědět, jak se tam jí.
Ještě nedávno však znala většina Čechů z řeckých jídel jen velmi málo: tzatziki, suvlaki, gyros a možná musaku. Řecká kuchyně je ovšem daleko pestřejší, patří sem ne méně než šestnáct lokálních stylů.
A tak hned u tzatziki narazíme na několik druhů. Mnoho Čechů se domnívá, že tzatziki patří mezi studené polévky, které se jedí jen v parném létě. To je i není pravda. Sami Řekové řadí tzatziki mezi saláty podobně jako kaši z rybích jiker (taramosalata), lilků (melitzanosalata) nebo cizrny (fava). K přípravě pravého tzatziki je však bezpodmínečně nutné mít pravý řecký jogurt. Pokud jde o studené polévky, ta okurková se jmenuje spíše angourosoupa kria, v níž nechybí ani vařené krevety.
Gyros je evropskými odborníky řazen spíše mezi pokrmy turecké (döner), a pokud není připravován z jehněčího nebo telecího masa, pak je prostě považován za německý fastfood. Za řecký gyros znalci považují snad jen ten z ostrovů Dodekanes (zejména z Rhodosu) u tureckých břehů. Psát o suvlaki (suvlákia) je ještě složitější. Tyto špízy jsou k nerozeznání od balkánských nebo třeba turkmenistánských. Jsou to kostičky masa napíchnuté na jehle a opékané nad žhavým dřevěným uhlím. Jediná odchylka: na řeckém ostrově Peloponés je dělají z vepřového masa, čímž se odlišují od arabského stylu, běžného v ostatních zemích.
Už jen z tohoto výkladu je zřejmé, že vyžadovat autentická řecká jídla není snadné. Každý řecký kuchař vám bude tvrdit, že pouze jeho recept je ten pravý. V současném Řecku se navíc restaurace až příliš přizpůsobují chutím zahraničních turistů. A pochoutky jako paputzákia, avgolemono, stifádo, dolmades - ty dovedou stejně ocenit jen někteří čeští labužníci. A to je určitě škoda. Ochutnali jste třeba vynikající řeckou dršťkovku patsas?
Ekonom v kuchyni
Jednou z oceňovaných řeckých restaurací v Praze je dejvická Kavala, které možná prospělo, že je umístěna přímo naproti podniku známého Itala Emanuela Ridiho a je tedy na ráně. Především však zaujala kvalitou pokrmů. Majitel a šéfkuchař Jannis Asarlidis nazval svůj podnik podle svého rodiště. "Přišel jsem do Prahy v osmnácti letech studovat ekonomii a už jsem tu zůstal. Nejsem vyučený kuchař, jsem ekonom, ale vařím od malička a všechny recepty konzultuju se svou rodinou. Snažím se, aby jídlo chutnalo autenticky, jako v Řecku mimo turistická centra."
Interiér restaurace Kavala je vyzdoben originálními malbami a jídla většinou mají ryzí řeckou chuť, počínaje předkrmy zvanými mezes (obdoba španělských tapas) až po klasická hlavní jídla, například cuketové karbanátky z ostrova Santorini nebo pečené kůzlečí maso.
