Pestré tapas, čtyřsetgramové steaky, ale také saláty, mořské plody a originální dezerty. Novinka El Asador v Praze 4 láká na jihoamerickou kuchyni v osobitém podání šéfkuchaře Sergia Guerrerose z Argentiny.
Dvoupatrová restaurace se nese v duchu kolonialismu: mozaiky na stěnách, těžký dřevěný nábytek a zejména bohatě vyřezávaný bar návštěvníka odnesou na míle daleko od pražské reality. 
Škoda jen, že teprve týden fungující podnik je trochu "z ruky", sídlí v pražské čtvrti Hrnčíře nedaleko Průhonic. Soudě podle naší polední návštěvy si ale klientelu najde – teprve den po otevření byla spodní část restaurace plná zvědavců, kteří přišli novinku otestovat.
Menu vypadá velmi slibně: nabízí mix rozličných jihoamerických pokrmů, z nichž je řada pro našince překvapivá – třeba pomerančový salát s olivami, okurkou, rajčaty a bazalkou (120 Kč). 
A kdo chce ještě větší exotiku, může si dát třeba předkrm v podobě hovězího jazyka v marinádě ze sušených argentinských chilli papriček, vinného octa a čerstvých bylinek (90 Kč) či grilovaný telecí brzlík na špízu s omáčkou chimichurri (250 Kč).
My začali typickou argentinskou polévkou z telecího osobuka s kuřetem, klobásou chorizo a zeleninou zvanou puchero (60 Kč), která by vytáhla z hrobu mrtvého; kvalitní vyprošťovák. Zmíněný salát s pomerančem byl chuťově umírněný – žádné velké čarování s dochucováním, zajímavý byl především kontrast sladkého pomeranče s olivami a zeleninou. 
Z předkrmů jsme zkusili ještě provoletu: grilovaný sýr s kořením, čerstvým oregánem a kreolskou omáčkou., která překvapila svou čerstvou zeleninovou chutí. K hutnému sytému sýru prima kontrapunkt.
Kolega si pln odhodlání objednal hlavní jídlo v podobě grilovaného čtyřsetgramového steaku z hovězího pupku vacío z plemene Black Angus (350 Kč, 250 g je za 250 Kč). K tomu grilovanou zeleninu (55 Kč) a typickou argentinskou omáčku chimichurri (38 Kč). 
K masu nelze říct víc, než že bylo dobře udělané. Prostě kvalitní chutný steak. Ač se kolega poctivě snažil, s maxiporcí to přehnal, třetina masa zůstala na talíři.
Možná i proto se u našeho stolu stavil šéfkuchař, kterého jsme ujistili, že chyba byla na naší straně.
V Česku je to zatím nezvyk a pěstují ho především zahraniční šéfkuchaři, já ale hlasuji pro – ráda poznám člověka, který se stará o můj chuťový zážitek.
Moje hlavní jídlo bylo zcela evropské – restované mušle na bílém víně s česnekem a petrželkou podávané s domácím chlebem. Překvapila mě jen jemná smetanová omáčka, která byla tak dobrá, že jsem ji skoro celou vyjedla chlebem. Bohužel jsem neobdržela talíř na prázdné lastury, a tak jsme zaimprovizovali a obsadili prázdné talířky po pečivu či příborech...
Závěrečný dezert Nube de los Andes (chlazená pěna s lesním ovocem na žloutkovém krému za 95 Kč) byl pastvou pro oči i chuťové buňky. Lehounký a sladký akorát.
Doufám, že si El Asador udrží vysoko posazenou laťku i nadále, za výlet autem totiž zdejší kuchyně určitě stojí.
El Asador, Osvětová ulice, Praha 4 - Hrnčíře
