Vědec z japonského ostrova Okinawa nedávno objevil, že jedna místní rostlina může prodlužovat lidský život. Doufá, že jeho objev znovu vzbudí zájem o místní potravu, díky níž byl region na předním místě ve světě v dlouhověkosti.
Šinkiči Tawada ve své laboratoři míchá jantarovou tekutinou v baňce. Uvolňuje se z ní sladká vůně tropického zabarvení. Je to esenciální olej květiny galgán, elixír, v němž podle něho spočívá tajemství dřívější dlouhověkosti obyvatel Okinawy.
"Obyvatelé Okinawy se ještě před několika desetiletími těšili největší délce života na světě. Zajímal jsem se soustavně o substance v tradiční výživě, které stojí za tímto jevem," vysvětluje Tawada, profesor agronomie na nišiharské univerzitě Rjukju. Rostlinu z rodiny zázvorovitých studuje už 20 let a jeho úsilí bude zřejmě korunováno úspěchem.
Při nedávném pokusu rozdělili vědci populaci červů žijících jen asi měsíc na dvě části. Konstatovali, že délka života červů z první skupiny, jimž bylo umožněno požírat galgán (Alpinia zerumbet), vzrostla o 22,6 procenta ve srovnání s druhou skupinou červů, kteří galgán neměli.
Velké zelené listy, malé červené bobule a bílé květy galgánu obsahují antioxidant resveratrol, nacházející se především ve vinné révě, a tedy i ve vínu, jehož pozitivní vliv na délku života je známý už dlouho.
"Obyvatelé Okinawy vždy věřili, že pojídáním tradičního zimního pokrmu zvaného muči, rýžové kaše a listy galgánu, získávají imunitu vůči rýmě, sílu a zdatnost," vysvětluje profesor Tawada. Dnes si však málokdo povšimne trsů divokého galgánu rostoucího u cest.
V centru města Naha, metropole prefektury Okinawa, jsou spousty řetězců prodávajících hamburgery, stánky s bagetami a restaurace zaměřené na steaky, které mají uspokojovat chuť asi 19 tisíc amerických vojáků rozmístěných na ostrově. Jejich životní styl místní obyvatelé částečně přejímají.
Ženy na Okinawě patří k těm Japonkám, které žijí nejdéle, v průměru 87 let, zatímco muži spadli na třetí místo s průměrnou délkou života 79,4 roku, tedy pod celostátní průměr. Míra obezity mužů je zde nejvyšší z celé země.
"Dnes se lidé stravují příliš často u rychlého občerstvení. Délka života povážlivě klesá. Nastal čas navázat na kulinářské tradice regionu," říká profesor Tawada.
Na trhu ve městě Naha kupují staré dámy stále ještě tradiční zeleninu, jako je goji čili kustovnice čínská, která má rovněž blahodárné účinky na zdraví. Mnohé z nich kladou do svých košíků rovněž listy galgánu.
Keiko Hitošiová si Tawadovu studii vzala k srdci. Před svým obchodem vystavila celou škálu kosmetických výrobků na bázi tohoto elixíru mládí. "Pleťová voda bez alkoholu z této rostliny vymaže všechny vrásky," tvrdí obchodnice, jejíž tvář skutečně neprozrazuje jejích 64 let.
Rolníci na okolních polích zase chtějí zvýšit produkci galgánu. "Nechceme se spokojit s Okinawou, chceme dobýt mezinárodní trh a galgán exportovat," říká Isamu Kina z firmy Rich Green, která je hlavním výrobcem galgánu v regionu.
Profesor Tawada má se svou kouzelnou rostlinou velké plány. "Dnes se galgán používá v kosmetických výrobcích, ale to je jen část jeho potenciálu. Může se využívat v lékařství a v dalších sektorech," zdůrazňuje. Tak se podle něho snad i podaří omladit ekonomiku Okinawy.
