Adam Smith se pustil do boje proti plýtvání s potravinami. Na průmyslovém severu Anglie si otevřel restauraci, kde se podávají pokrmy připravené výhradně z potravin, které unikly popelnicím. Jeho projekt se velmi rychle rozšířil.
Adam Smith nemá nic společného se svým jmenovcem z osmnáctého století, teoretikem ekonomického liberalismu a autorem slavného spisu Pojednání o podstatě a původu bohatství národů.
Jeho projekt započal v prosinci 2013 v chudé čtvrti Armley v Leedsu. Jeho impérium, Real Junk Food Project, má nyní na 120 restaurací po celém světě. Jeho podniky jsou v Austrálii, Francii, Jižní Koreji, Spojených státech, a dokonce až v Nigérii.
"Lidé nás začínají brát vážně," prohlašuje Adam Smith, který právě v britském parlamentu seznamoval se svým bojem proti plýtvání potravinami a naservíroval poslancům pokrmy připravené z potravin získaných z popelnic.
Jeho koncepce je prostá: zachraňuje potraviny, které by se jinak vyhodily, především proto, že mají prošlou záruční lhůtu, a přeměňuje je v chutné pokrmy. Od počátků jeho Real Junk Food Project (RJFP) bylo takto v jeho podnicích zhodnoceno téměř dvě stě tun potravin.
Podle OSN je téměř třetina potravin vyrobených ve světě pro lidi každoročně ztracena nebo vyhozena. Jde přibližně o 1,3 miliardy tun.
Podniky RJFP, nabízející jídla za dobrovolný příspěvek zákazníka, obcházejí nařízení zakazující v Británii prodej prošlých potravin.
"Zjišťujeme sami, zda je potravina vhodná ke konzumaci, a to tak, že ji ochutnáme nebo očicháme," vysvětluje Adam Smith.
Jeho prvotním záměrem nebylo nakrmit chudé. Ale mnohde se jeho systém stal prostředkem, jak pomáhat lidem s nízkými příjmy nebo zcela bez příjmů.
Důchodkyně Shena Cooperová s pomocí devadesáti dobrovolníků řídí podnik RJFP Elsie's v Northemptonu v centrální části Anglie.
"Někteří lidé přicházejí na kávu a kousek koláče a přinesou nějaké ty knížky. Jiní ale nemají žádné prostředky, aby mohli nějak přispět," vysvětluje.
Dobrovolníci musejí připravovat chutné pokrmy z toho, co najdou. Nedávno u Elsie's pozvaný šéfkuchař přetvořil místní produkty s prošlou záruční lhůtou v přímo gurmánský pokrm: jako předkrm se podávaly crostini s hruškovou omáčkou, párky s polentou a jako desert fíky v čokoládě.
"Děje se tolik šokujících věcí. Skutečnost, že se s letadlem obletí půlka světa, aby se dovezly banány, které se pak hodí do popelnice, je k smíchu," říká Shena Cooperová.
V Brightonu dává Adam Buckingham najíst každý týden dvěma stovkám lidí v jednom kostele. Mezi potravinami, které takto poskytuje, jsou šunka Serrano a čokoláda. "Každého překvapuje, že všechny tyto potraviny mohly skončit v popelnici," říká a vyzývá ke změně zákonů.
Dvě podnikatelky, Tessa Cooková a Saasha Celestialová-Oneová, vytvořily aplikaci Olio, která je určena k navazování kontaktů mezi spotřebiteli, kteří mají přebytek potravin, a těmi, kdo se snaží potraviny zhodnotit.
"Udělaly jsme si průzkum trhu a zjistily jsme, že třetina lidí je nešťastná, když má potraviny vyhodit," vysvětluje Tessa Cooková.
K systému se už připojilo mnoho soukromníků a podniků. Zatím je omezen jen na Londýn, ale Tessa Cooková chce jeho pole působnosti brzy rozšířit.
