Původně jsem byl požádán, abych napsal pojednání na téma "jídlo a sex", jenže nesnáším drobky, ať už v posteli či kdekoli jinde, a taky nevěřím na různá halasně i kradmo doporučovaná afrodiziaka, a to zvláště na ústřice ne. A hlavně - jsem staromilec, který má rád řád a časovou souvztažnost, a který tedy konzervativně trvá na tom, že přívětivému sexu by měl předcházet neméně přívětivý flirt.
Budu se tedy věnovat spíše vztahu flirtu a hodování u prostřené tabule a nezapočnu pochopitelně jinak než udílením dobrých rad - byť u vědomí toho, že upadnu v podezření, že už nejsem schopen odstrašovat špatnými příklady.
Takže tedy: pokud se týká osob opačného pohlaví (módně samozřejmě i pohlaví stejného), u tabule flirtujte jen natolik, abyste si ponechali dostatečně pootevřená vrátka pro případné radovánky, až vám alespoň trochu vytráví, neboť krev se má při jídle stahovat k žaludku a nikoli do klína.
Na jídla - afrodiziaka, jak už jsem předeslal, moc nevěřte: jakákoli vynikající večeře v nádherném prostředí s půvabnou osobou či lehký oběd z košíku na rozkvetlém palouku (opět, pochopitelně, s půvabnou osobou, ač nemusí jít samozřejmě o tutéž) jsou afrodiziakem par excellence samy o sobě. Nakonec, co vám brání si to vyzkoušet a opakovaně potvrzovat?
Půvabné, přímo ukázkové flirtování (dokonce mezi manžely!) popsal anonymní reklamní textař (ale spíše básník) slavné firmy Hermès, chválící kravatu referenčního čísla 758578 T - 05 nádherně syté barvy bordeaux:
"Můj drahý manželi, u tabule by bylo záhodno věnovat poněkud více pozornosti tomu, co máte na talíři, než vaší sousedce po pravici."
"Srdce moje, dovolte mi připomenout slova moralistova: Dobré jídlo, u kterého není příležitost k nezávaznému flirtu, podobá se krmení zvěře."
"Hezká slova, ale právě jste si něčím umazal kravatu."
"Žádný problém, má drahá, poliji ji tímto skvostným Saint-Émilion a celá kravata rázem získá stejnoměrný, bohatý odstín claretu."
"Jen se opovažte!"
"Samozřejmě, že se opovážím, vždyť co bych neudělal pro potěchu té, kterou miluji."
Krásnou ukázku flirtu též přináší Otokar Štorch-Marien v povídečce List, který nikdy nedojde, popisující jeho pařížské setkání s jednou mladou slečnou koncem dvacátých let minulého století. Tady je.
"Vstoupili jsme do růžové dlaně osudu tohoto večera a Vy jste seděla vedle mne s fialkovýma očima, zachvívajícíma se doteky dlouhých řas. Na stole, pokrytém mšicově červeným ubrusem, stálo stříbro pětiramenného svícnu a čtyři svíčky hořely a pátá, z pověry, zhašena.
Přinesli nám víno. Víno doprovozené kaviárovými zrnky na miskách jako vytepaných z hvězd. Víno v tučné lahvi legendárních sklepů, starých jako historie.
Podal jsem Vám svůj pohár a Vy jste svlažila svá ústa. Bílé perlení se chvělo na lemu sklenice a garcon zmizel, a záclona se zavřela. Čtyři lupeny svíček plápolaly vyšším plamenem.
Našel jsem místo, z něhož jste upíjela. Sevřel jsem je svými rty a Vy jste se usmála.
Pamatujete se, jaká to byla kouzelná hra mezi Vašemi a mými ústy? Pokožky našich rtů se dotýkaly a přece jsme se nepolíbili."
Obstarožní? Jak jinak. Dekadentní? Samozřejmě. Účinné? Stoprocentně!
Jen to pěkně vyzkoušejte a jistě zjistíte, že romantika stále silně působí, a to i mezi zdánlivými feministkami. (Teď mne trochu od věci napadlo, že romantika a feminismus jsou určitě jako spojené nádoby, a tedy čím méně romantiky…)
Na téma flirtu u stolu znám též jednu starodávnou historku, která, pokud se nestala, tak je dobře vymyšlena. Host, sedící naproti půvabné dceři venkovského hostitele, byl téměř po celou dobu večeře lichotivě vzrušován velmi hebkým ženským lýtkem, které mu značně eroticky atakovalo nohy pod stolem. I zachtělo se hostu natrvalo ženy s tak vyvinutým libidózním chováním, a tak záhy po moučníku požádal hostitele o její ruku, kterážto mu byla promptně přislíbena.
Jaké bylo jeho překvapení, když po svatbě zjistil, že jeho choť je spíše frigidní, a posléze přišel na to, že ty vilné dotyky způsobovala husa, která se zatoulala ze dvora pod stůl!
Netvrdím sice, že je pravděpodobné, že vás dnes může potkat něco podobného, přesto však raději mějte na paměti slova slavného francouzského lékaře a labužníka Edouarda de Pomiane, že sex k jídlu nepatří. Možná je to tím, že vám jej může dobré jídlo a hlavně pití u tabule nahrazovat.
Důkazem budiž slova jiného francouzského labužníka Bossueta o Pommardu: "Víno měkké, plné žáru, opojné jako náruč ženy."
Rozhodně ovšem nevěřte francouzskému přísloví "Qui Pouilly boit, femme ne decoit", tedy Kdo pije Pouilly, ženu nikdy nezklame, neboť pochopitelně jde jen a jedině o vtipnou reklamu producentů právě výše zmíněného vína.
Jste-li ovšem, pánové, natolik znalí, že k večeři při svíčkách objednáte dámě svého srdce k patřičnému jídlu právě dobře vychlazené Pouilly-Fumé od některého vynikajícího vinaře, určitě ji nezklamete. Takže to vlastně platí.
Stejně jako platí závěrečné naučení: radost z dobrého jídla a pití přidružte ke všem ostatním radostem života, neboť zůstává radostí poslední, která nás utěšuje nad ztrátou radostí ostatních.
