Na předvánočním trhu se objevila řada kuchařek s českými jídly. To, že by česká kuchyně nebyla zdravá, vyvrací například Roman Vaněk z Pražského kulinářského institutu. Nezdravé podle něj je se přejídat. Nelíbí se mu, že lidé jsou buď kulinářsky "úplně vpravo", když se živí jogurty, saláty a pohankou, či "radikálně vlevo", kdy se přecpávají tučnými a kalorickými jídly. Radí používat selský rozum, protože dobré jídlo rovná se dobrá nálada, a tedy i zdraví.
"Na každé kuchyni se dá něco opravovat, vždycky ti mladší vymyslí něco nového. Ale právě v zimě je stará česká kuchyně vhodná - například klasická bramboračka či kachnička se na zimu hodí," řekl televizní "vařič" Emanuele Ridi.
Podle šéfkuchaře Jaroslava Sapíka je česká kuchyně mnohem rozmanitější a lepší, než její pověst. V kuchařce Česko na talíři soustředil přes stovku regionálních receptů. Upozornil, že předkové vařili zdravá jídla, když střídali luštěniny, obilniny, zeleninu i brambory. Každý pátek jedli ryby, maso bylo jen ve svátek.
"V mnoha regionech dodnes připravované chlebové polévky, obohacované vejcem, mlékem či podmáslím, s houbami a běžným kořením, především kmínem jen opisují nejrozšířenější pokrmy pozdního středověku," řekl. V 19. století se totiž česká kuchyně začala prolínat se středoevropskou. Patrné jsou vlivy gastronomie rakousko-uherské monarchie, z níž si česká kuchyně některá jídla převzala. To, čím by se proslavila, však nemá, neboť palačinky, knedlíky a štrúdly si nárokují i jiní.
Na dědictví babiček se soustředil Roman Vaněk v kuchařce Kouzlo kuchyně Čech a Moravy. Na 40 tisíc prodaných výtisků předchozích Pokladů klasické české kuchyně ho zaskočilo; během jedenácti měsíců se dočkala šesti vydání. Na rozdíl od regionální Sapíkovy kuchařky smíchal dohromady krajové pokrmy. "Vždyť nedělní oběd můžeme začít slezským bigosem, pokračovat karlovarským gulášem a končit pražským koláčem," řekl.
Na omáčce nešetřete
"Během staletí jsme se projedli ke svíčkové, nemůžeme to zpochybnit. Ať už svíčková, králík nebo zvěřina, pak na smetaně, mírně nasládlé, lehounce kyselé, výživné a vyžadující knedlík jako jedinou možnou přílohu," napsal v předmluvě Tomáš Karpíšek z restaurace Ambiente. Dosvědčuje, že na omáčce nelze šetřit, patří tam hustá smetana. Knedlíků ovšem prý nelze sníst deset.
Podle Jany Vašákové a Zdeny Skokanové, autorek kuchařky Jezte česky s podtitulem Rok v naší kuchyni, však českou kuchyni nedělají jen omáčky, knedlíky a jiná složitě připravovaná či kalorická jídla. Jsou to především čerstvé sezonní suroviny a inspirace tradicemi, uvádějí. I ony potvrzují, že naše babičky vařily jednoduše, dobře a také levně.
Ve své kuchařce se autorky soustředily na roční období a recepty jídel typicky jarních, letních, podzimních a zimních. První oddíl začínají bylinkami, poslední hustými polévkami a luštěninami. Zájemci tu naleznou nejrůznější úpravy pohanky, jáhel, dozvědí se, jak člověka zahřeje zázvorový čaj, i leccos zajímavého o vánočních specialitách včetně staročeské muziky. To se sušené ovoce spařilo horkou vodou, okořenilo skořicí, hřebíčkem, anýzem a badyánem, osladilo medem a s citronem vařilo do změknutí.
