Vypěstovat si vlastní mrkev, ředkvičky nebo třeba rajčata, která budou mít úplně jinou chuť než ta z obchodu: sen tisíců lidí. Jenže co když bydlíte na sídlišti a vlastnit záhony se vám nepoštěstí? Právě proto je tu projekt tzv. komunitních zahrad, který zažívá v hlavním městě rozmach. Informaci přinesly Hlavní zprávy TV Barrandov.
Komunitní zahrady vznikají po celém světě. Krásu zahradničení mezi paneláky objevují i Češi. Například holešovická zahrada zahajuje letos druhou sezonu. "Projekt už běžel loni, o kousek dál na jiném pozemku. Tam jsme nemohli zůstat, a tak jsme se přesunuli a letos bychom rádi postupovali v rozdělané práci," vysvětluje organizátor zahrady v Holešovicích Matěj Petrák.
Princip jejího fungování je přitom velice jednoduchý - lidé organizátorům zaplatí 850 korun za sezonu a na oplátku dostanou plátěný vak se zeminou. Do něj si pak zasadí plodiny, které chtějí sklízet. "Je to výborné zpestření městského života. Hlavně pro děti. Já tedy musím říct, že to děláme hlavně kvůli nim, rozhodně ne kvůli sobě. A už vůbec ne kvůli těm výpěstkům, protože nám se loni skoro nic neurodilo," vysvětluje maminka, která přišla se synem osázet jejich "minizahrádku ve vaku".
Zahrada je otevřena šest dní v týdnu. Vedle zeminy a vody je zajištěno také nářadí a nechybí ani stánek s občerstvením. Jedno úskalí ale tato sympatická aktivita přece jen má - je problém najít místo, kde by zahrádky mohly vyrůst. Podle Kristiny Regalové, organizátorky zahrady na Jižním Městě, není lehké ho vybojovat: "Obcházeli jsme městské části, ale i soukromé vlastníky pozemků a dost jsme jim museli na začátku vysvětlovat, co máme za lubem."
Zahrada na pražském Jižním Městě nakonec vznikla a kromě záhonů nabízí lidem i kompost. Obyvatelé, kteří se snaží zacházet s odpadem z domácnosti ekologicky, to vítají: "Vyhovuje jim, že organický odpad nemusejí vyhazovat do kontejneru, který pak vyvezou na skládku, ale že jde sem. A následující rok ho zase využijeme na záhonky," dodává Kristina Regalová.
