Třináct občanů KLDR, kteří pracovali v jedné z restaurací provozovaných severokorejským režimem v zahraničí, uprchlo tento týden do Jižní Koreje. Informovala o tom agentura Jonhap s odvoláním na jihokorejské ministerstvo pro sjednocení.
Vedoucí podniku (muž) a 12 zaměstnankyň vstoupilo na jihokorejské území, sdělilo ministerstvo, které má na starosti vztahy mezi oběma Korejemi.
Do restaurací, které severokorejská vláda zřizuje v cizině, jsou podle předpokladů vybíráni zaměstnanci věrní režimu. V minulosti se již stalo, že požádali o azyl v cizí zemi, toto je ale první případ, kdy tak učinila větší skupina pracovníků téže restaurace, řekl mluvčí ministerstva pro sjednocení.
Uprchlíci podle mluvčího přestali důvěřovat severokorejské propagandě, když v zahraničí začali sledovat jihokorejskou televizi a vyhledávat informace na internetu.
V jaké zemi Severokorejci pracovali, není jasné. Novináři agentury AP obvolali množství severokorejských restaurací působících v Asii a všechny byly otevřené s výjimkou jedné fungující dříve v hotelu Crowne Plaza v přístavním městě Da Nang ve Vietnamu. Severokorejský podnik v této lokalitě byl uzavřen před dvěma týdny a všichni jeho zaměstnanci opustili zemi, sdělil AP zdroj z hotelu. Podle agentury ale není jasné, zda uzavření této restaurace s útěkem 13 Severokorejců nějak souvisí.
Restaurace, které severokorejský režim založil v zahraničí, jsou pro KLDR jedním z hlavních zdrojů tvrdé měny a údajně pomáhají financovat severokorejské jaderné a raketové zbrojní programy. Pchjongjang vydělává každoročně provozem asi 130 restaurací ve 12 zemích světa kolem deseti milionů dolarů.
Fungování těchto podniků ale komplikují sankce Rady bezpečnosti OSN. Minulý měsíc Rada bezpečnosti sankce vůči KLDR dále zpřísnila kvůli čtvrtému severokorejskému jadernému testu z ledna letošního roku.
Od konce korejské války v roce 1953 uprchlo z komunistického severu do Jižní Koreje podle jihokorejského ministerstva pro sjednocení více než 29 tisíc obyvatel, většina z nich před politickým útlakem a před hladem. Do ciziny se dostávají hlavně přes prostupnou hranici s Čínou a pak se snaží cestovat dál. Severní Korea žádá, aby všechny státy její uprchlíky vracely zpět. Čína tento požadavek plní, Jižní Korea je naopak přijímá a pomáhá jim zařídit si v zemi nový život.