Pět věcí, které jste o kávě možná nevěděli

Káva, tedy nápoj z pražených kávových zrn, je již dávno běžnou součástí života nás všech. Někdo si doma připravuje rozpustnou kávu, někdo používá kapsle, ve kterých je kávový základ přesně odměřen, jiný dává přednost chvilce s kávou v kavárně. Většina z nás si vychutná svůj šálek kávy alespoň jednou denně. Možná vás překvapí, jaká tajemství v sobě káva skrývá.

Název "káva" pravděpodobně vychází z názvu regionu v západní Etiopii - Kaffa. Bývá uváděno, že je to oblast, ve které se s pěstováním kávovníků začalo a rozšíření rostlin na další kontinenty vychází právě z tohoto místa. Divoké rostliny kávovníků se v této oblasti nacházejí dodnes.

Kávová zrna si vybavíme v jejich upražené podobě, ale viděli jste někdy plody kávovníku před jejich sklizením? Možná vás překvapí, že se plody kávovníku podobají nejvíce třešním. Červená barva dužiny v sobě ukrývá dvě semena. A kam byste plody kávovníku zařadili? Ano, jedná se o ovoce. Stejně jako naše třešně, či hrušky napadají houbovití škůdci, stejně je tomu i s kávovníky. Nákaza je schopná zdecimovat celou pěstební oblast. Příkladem za všechny může být ostrov Cejlon, který byl původně pokryt kávovými plantážemi, ty byly napadeny a zničeny škůdci, kávu tak musely nahradit čajovníky.

"Dnes známe desítky druhů kávovníků. Káva se však připravuje především z arabiky a robusty (Coffea Arabica, Coffea Canephora), velmi okrajově také z excelsy a liberiky (Coffea Excelsa, Coffea Liberica)," uvádí šéfbarista CrossCafe Petr Korbel. Jednotlivé odrůdy vyžadují různé nároky na pěstování. Arabice se více daří ve vyšších nadmořských výškách a při teplotách do 25 stupňů Celsia, tato odrůda tvoří až 70 procent světové produkce kávy. Robusta je daleko odolnější a snáší i teploty kolem 30 stupňů Celsia, daří se jí v nižších nadmořských výškách. Množství kofeinu obsažené v kávových zrnech je závislé na nadmořské výšce, ve které rostlina plodí. Čím vyšší nadmořská výška, tím nižší obsah kofeinu. Odrůda arabica má tak nižší obsah kofeinu než odrůda robusta.

Jistě znáte vůni čerstvě namleté kávy. Věděli jste, že si káva své intenzivní aroma udrží pouhých 15 minut po namletí? Doporučuje se tedy kávu umlít těsně před přípravou nápoje a pouze v množství, které spotřebujete. Nenamletá pražená káva si své aroma drží o trochu déle. Káva se po upražení musí nechat dva až tři týdny vydýchat. Vynikající chuťové vlastnosti si drží cca 4 měsíce po upražení. Kávová zrna bychom měli skladovat v suchu, tmě, přiměřené vlhkosti a nesmí přicházet do kontaktu se vzduchem. Po upražení se ze zrn uvolňují těkavé látky a oleje, které při kontaktu se vzduchem mohou žluknout. Zásadní důvod pro nulový kontakt se vzduchem je také ztráta aroma - káva prostě "vyčichne".

Konzumace kávy má v různých zemích svá společenská specifika. "Sami si jistě vybavíte, že Italové preferují malou kávu - espresso, které v Čechách a v CrossCafe rádi říkáme pikolo, a její konzumaci provádí ve stoje před kavárnou nebo u barového pultu. Naopak Američané si potrpí na co největší obsah kávového nápoje a při jeho konzumaci chodí, pracují nebo cestují MHD. V asijských zemích je velmi populární káva z automatů, kterých je na ulicích daleko více, než jsme zvyklí z Evropy. Pro střední Evropu je typické, že se ke kávě podává sladké pečivo a Rusové kávu rádi popíjejí "na očích", protože je pro ně jakýmsi symbolem úspěchu," uvádí ke zvyklostem spojených s konzumací kávy Luboš Martínek, ředitel českého kavárenského řetězce CrossCafe Original. V arabských zemích je největším specifikem automatické dolévání kávy, pokud máte svůj šálek položený dnem na stole, obsluha vám bude stále dolévat. Pokud už si další porci nebudete přát, je nutné otočit šálek dnem vzhůru, nebo jej položit "na bok".