Hlavní výrobci piva v Česku se snaží podporovat přechod větších restaurací na takzvané tankové pivo. Chtějí tak do těchto restaurací přilákat více hostů a zároveň snížit počet lidí, kteří pijí levnější lahvové pivo doma. Podle odborníků má totiž tankové pivo větší čerstvost. Podle Českého svazu pivovarů a sladoven spotřeba tankového piva loni v ČR stoupla o šest procent a na trhu měla podíl tři procenta. Přesto však celkové prodeje piva napřímo zákazníkům loni ve srovnání s prodejem piva v jednorázových obalech klesly o jeden procentní bod na 40 procent.
Podle analytika a bývalého ředitele svazu Jana Veselého se trend odchodu lidí z hospod zvrátit nepodaří, ale může se zpomalit. Navíc si podle něj pivovary investicí do tanků mohou zavázat výčepní, aby čepovali jenom jejich pivo. Podle Pavla Dostálka z Vysoké školy chemicko-technologické v Praze se do tanků většinou může dát nefiltrované či nepasterované pivo. To podle něj zákazníci preferují, protože je více čerstvé, bez pasteračních zásahů. Restauratéři si však podle něho musí promyslet, zda se jim tanky vyplatí, protože za změnou sudů na tanky stojí investice zhruba milion korun.
Například Gambrinus by chtěl příští rok o čtvrtinu zvýšit počet restaurací, které jeho pivo z tanků čepují. Pivovar dodává tankové pivo nyní již do 320 provozů, což je nejvíce na trhu. V příštím roce by jich mělo být podle sládka pivovaru Pavla Zítka už 400. Celkově má Plzeňský Prazdroj, pod který značka Gambrinus patří, podle něj 720 odbytišť, kde tankové pivo čepuje. Nárůst je ale vidět i u dalších firem, například Staropramen loni zvýšil objemy prodaného tankového piva o 15 procent.
Podle Zítka se původně tankové hospodářství, tedy pivo v cisternách, dříve zavádělo hlavně v největších pivnicích. Dnes se podle něj stále více používají kromě 10hektolitrových tanků i poloviční pětihektolitrové. "Malé tanky nahrávají větší expanzi tankoven. Navíc chladící místnosti dnes nejsou potřeba, můžeme instalovat samochladící tanky," řekl Zítek.
Podle něj je ale stále třeba spotřebovat tankové pivo do dvou, maximálně tří dnů po začátku čepování. Podle Vladimíra Juriny z Plzeňského Prazdroje je nutné, aby restaurace, která tankové pivo chce prodávat, měla minimální výtoč 40 hektolitrů piva měsíčně. Cena tankového a sudového piva je podle Zítka pro restaurace přitom stejná.
Například Heineken, který vyrábí v ČR Krušovice nebo Starobrno, má ale i menší tanky o objemu 250 litrů. "To nám dává možnost umístění tankového piva i do menších provozoven, kam by se standardní technologie umístit nedala," sdělila Jana Pikardová z firmy.
Podle mluvčího Pivovarů Staropramen Pavla Barvíka je v ČR s nadsázkou největší "tankovnou" pražská O2 aréna s kapacitou pro 17 tisíc lidí. "Již třináctým rokem tam pečujeme o světově unikátní pivní hospodářství s pivními tanky v pivním sklepě areny," řekl Barvík.
Zvyšující se zájem hostů o tankové pivo eviduje i další z velkých hráčů na trhu, Budějovický Budvar. "Tankovny budujeme i v zahraničí - v současnosti již fungují na Slovensku, ve Spojeném království a před několik dny byla otevřena první restaurace tohoto typu v Polsku," vysvětlil mluvčí Budvaru Petr Samec.
Pivovary loni v Česku vyrobily nejvíce piva v historii, výroba dosáhla skoro 20,1 milionu hektolitrů, meziročně o 2,2 procenta více. Vývoz vzrostl o 13,3 procenta na 4,14 milionu hektolitrů. Na domácí trh šlo o 0,2 procenta méně, výstav včetně nealkoholické piva tak činil 16,25 milionu hektolitrů. Domácí spotřeba na hlavu klesla o litr na 143 litrů.
O čtvrtinu stoupla tuzemská spotřeba piva v plechovkách, prodalo se ho sedm procent. Naopak se o procento klesl zájem o lahvové pivo a o tři procenta o sudové pivo. Prodej piva v PET lahvích klesl o čtyři procenta a činil 12 procent trhu.
