Po problémech se znečištěním se portugalský korek vrací

Relax
17. 6. 2017 09:22
Korky připravené na vývoz z továrny v severoportugalské Santa Maria de Lamas.
Korky připravené na vývoz z továrny v severoportugalské Santa Maria de Lamas.

Před deseti lety koupě akcií největšího světového producenta korku Corticeira Amorim nevypadala jako dobrá sázka. Jeho největší zákazník, vinařský průmysl, flirtoval s levnějšími produkty, které ohrožovaly dominantní postavení korku - šroubovací uzávěry a plastové zátky. Mnoho producentů prvotřídního vína odmítalo korek. Obviňovali ho, že občas kazí víno shnilou chutí. To však bylo kdysi. Korkový průmysl od té doby hlásí návrat. Akcie firmy Amorim na lisabonské burze vzrostly téměř šestinásobně a vývoz korku z Portugalska, které je jeho dominantním producentem, se dostal na svůj vrchol z doby před patnácti lety.

"Když se vrátíte zpět, dvanáct či patnáct let, prognóza pro korek byla cokoliv, jen ne optimistická. To, kde je teď, je naprostý rozdíl od toho, co si tehdy většina lidí myslela, že je možné," říká marketingový ředitel firmy Amorim Carlos de Jesus.

Prodej plastových zátek tvarovaných jako korek a hliníkových šroubových uzávěrů vyrobených firmami jako australský Amcor rostl a na americkém trhu, který je největší na světě podle spotřeby vína, měl v roce 2009 až téměř poloviční podíl. Šroubované uzávěry obsadily i australský trh a nyní se používají pro uzavření většiny lahví také v Jihoafrické republice a Chile.

Navzdory tomu všemu korek oživil. Částečně díky investicím do výzkumu, který měl odstranit negativa korku - špinavý, plesnivý zápach někdy způsobený mikroskopickými houbami nalezenými v kůře korkového stromu. Odstranění těchto problémů přesvědčilo některé producenty vína, aby opustili hliník a umělou hmotu.

Kontrola korků určených pro lahve na šampaňské.Korek tak zvýšil svůj podíl na americkém trhu na 60 procent a na světovém trhu, jehož hodnota je podle odhadu Amorim 1,3 miliardy USD (30,4 miliardy korun), činí jeho podíl téměř 70 procent. Boj o podíl na trhu však teprve začal.

Jako obrovský nový trh se začíná jevit Čína, protože u střední třídy, kterou tvoří více než sto milionů lidí, roste chuť na víno. Korek a jeho konkurenti se tak zapojili do bitvy o srdce a mysl čínských milovníků vína - a nyní se zdá, že korek zvítězí.

"Je to tradice, představuje to prestiž," uvedl mluvčí velkého čínského dovozce vína ASC Fine Wines Matthew Gong. Nicméně dodal, že čínští spotřebitelé se stanou méně citlivími na otázku korkových nebo šroubovacích uzávěrů, protože trh roste a speciálně mladí lidé pijí levnější vína. U špičkových vín je však zřejmé, že bude preferován korek.

Vývoz korku do Číny podle odvětvového svazu APCOR loni stoupl o 22 procent. Čína jako největší dovozce australských vín má také potenciálně sílu ovlivnit, jak se budou zavírat lahve na tomto trhu, kde převažují šroubovací uzávěry. Nyní zde má šroubovací uzávěr zhruba 90 procent lahví.

V rámci boje se šroubovacími a plastovými uzávěry Amorim najal roboty, lasery a chromatografické analyzátory, které dokážou detekovat téměř neviditelnou stopu chemické sloučeniny TCA, která způsobuje zápach a pachuť korku.

Korkový průmysl zaměstnává kolem 10 tisíc obyvatel Portugalska.V portugalském regionu Alentejo je kůra pečlivě odstraněna z korkovníků. Ta se pak zpracovává v závodech Amorimu v Portu na desky, které jsou ošetřeny parou, rozřezány na menší kusy a robotickou rukou vloženy do strojů, které z nich razí zátky. Ty jsou pak tříděny a leštěny laserem. Nejkvalitnější zátky jsou stále tvořeny ručně. Pak projdou přes chromatografické analyzátory.

Výzkum a vývoj odstartovala největší krize v odvětví způsobená znečištěním korku, která dosáhla vrcholu na počátku tohoto tisíciletí, kdy dokonce evropští výrobci kvalitních vína začali přecházet ke šroubovacím uzávěrům. V roce 2005 firma Laroche Wines uzavírala svá vína, včetně nejkvalitnějších, šroubovacími uzávěry. O deset let později se francouzský producent vína s ročními tržbami 25 milionů eur (655 milionů korun) vrátil zpět ke korku. Technický ředitel Grégory Viennois potvrzuje, že kvalita korku se za posledních deset let výrazně zvýšila.

Šéf APCOR a generální ředitel výrobce korkových zátek WFScork Joao Rui Ferreira uvádí, že korek nemá za cíl vrátit se k celkové nadvládě z konce 20. století, kdy měl na globálním trhu podíl 95 procent. Místo toho se zaměřuje na kvalitní vína.

Vlivní kritici však stále nejsou přesvědčeni. Podle nich zůstává znečištění korku vážným problémem.

APCOR odhaduje, že 1,2 procenta lahví s vínem je stále znečišťováno TCA z korku. Někteří producenti a kritici předkládají neoficiální důkazy, podle kterých je skutečný podíl mnohem vyšší.

Autor: ČTK , ReutersFoto: ČTK/AP , Armando Franca

Naše nejnovější vydání

TÝDENInstinktSedmičkaINTERVIEWTV BARRANDOVPŘEDPLATNÉ