Některé pokrmy vysílají do mozku takový impulz, že navozují pocity potěšení a my si je žádáme znovu a znovu. Čokoládové výrobky a některé další zpracované potraviny zkrátka působí jako drogy. Některá jídla, která mají v oblibě mlsouni, třeba pizza, smažené bramborové lupínky nebo čokoláda, navozují v mozku stejné mechanismy odměny, na jaké působí drogy. Takový je alespoň závěr obsáhlé studie Michiganské státní univerzity, v níž její autoři obviňují některé pochutiny, že "z nás činí otroky", neboť jim často obtížně odoláváme, když se ocitnou před námi nebo když nám je někdo nabídne.
Již předchozí výzkumy na zvířatech ukázaly, jak jsou některé chuťově výrazné potraviny či pokrmy obsahující sacharidy a umělé rafinované tuky, bílou mouku a cukr schopny vyvolat chování podobající se závislosti. Nyní američtí experti prokázali, jak některé pokrmy vyvolávají v lidském mozku pocity potěšení a stimulují jej, aby se jich znovu dožadoval.
Chutné pamlsky tedy v mozku vyvolávají takové reakce, které se podobají reakcím na cigaretu, alkohol a drogu. Když je totiž začnete jíst, jen těžko víte, kdy přestat. Nic takového se však neděje, když se na stůl přinesou "light" pokrmy. Efekt závislosti nevzniká u potravin, jako je rýže nebo losos.
Studie, o jejíchž prvních výsledcích autoři informovali už před rokem, ukazuje nové prostory pro odtučňovací diety ušité na míru. "Můžeme pozměnit způsob, jakým přistupujeme k léčbě obezity," říká farmakoložka a spoluautorka studie Nicole Avenová z Icahn School of Medicine of Mount Sinai v New Yorku. "Můžeme předepisovat diety s vynecháním některých potravin, podobně jako když se léčí závislost na drogách či alkoholu," citoval ji italský deník Corriere della Sera.
Lze snadno prokázat, že zpracované potraviny a tuky a cukry, jako jsou čokoláda, pizza, brambůrky nebo zákusky, jsou zdraví škodlivé, protože se jich často jí více, než je zdrávo. Množství těchto pochoutek ale není snadné omezit. Avenová požádala 504 účastníků studie, aby označili pokrmy, po nichž jim bývá těžko. Používali přitom dotazník, v němž měli uvést, kolikrát opakují věty typu: "Jím tak dlouho, až se cítím fyzicky špatně" či "Bývá mi těžko z jídla".
Dřívější výzkum Scripps Research Institute na Floridě již prokázal vztah mezi výživou a závislostí. Na pokusu s laboratorními myšmi vědci dokázali, že organismus přijímá potraviny označované jako junk food (jídlo považované za nezdravé pro jeho velmi nízkou nutriční hodnotu a bohaté na tuky a cukry) jako nefalšovanou drogu. Rozdíl mezi jídlem a drogou je dán tím, že u jídla dospějeme k pocitu sytosti, který při užívání drog chybí.
Laboratorně bylo prokázáno, jak tyto potraviny působí na receptory neurotransmiteru dopaminu, stejně jako když se berou drogy. Tak lze dospět k fyzické závislosti. Jestliže tyto receptory nejsou stimulovány, tělo se cítí ochuzeno o látku, které se v důsledku toho dožaduje jako tělu vlastní. Tím vzniká závislost.
