Exotické jídlo je nedílnou součástí cestovatelských zkušeností. V poslední době na sebe ale čím dál tím častěji narážejí snahy ochránců přírody konzumaci některých "surovin" zastavit a kulturní zvyklosti místních obyvatel společně se zvědavostí turistů, kteří chtějí experimentovat s něčím nezvyklým. Server News.com.au sestavil přehled nejexotičtějších jídel, s nimiž se cestovatel může setkat, společně s důvody, proč by je neměl jíst:
Žraločí ploutve (Čína)
"Čtvrtině druhů žraloků hrozí vyhubení a poptávka po žraločích ploutvích k této hrozbě podstatně přispívá," řekl profesor Michael McCarthy, který je ochráncem přírody z Melbournské univerzity. Na žraloční polévku se nejčastěji dá narazit v Číně, kde je toto nákladné jídlo tradičně podáváno na svatbách, na uvítanou hostům či k prokázání úcty při dalších formálních příležitostech. V Asii je konzumace žraločích ploutví a masa legální, Tchaj-wan je jedinou asijskou zemí, která zakázala kontroverzní praktiku lovu žraloků jen s cílem uříznout jim ploutev a hodit je zpět do moře. Část leteckých společností a hotelů v Hongkongu před časem vyškrtla žraločí ploutve z jídelníčku a Čína zakázala jejich podávání na vládních banketech.
Strnad Zahradní (Francie)
Strnad je zpěvný pták rozšířený po celé Evropě. Ve Francii, kde žije jedna z největších populací strnadů, je lahůdkou. Tradičně se jí pod ubrouskem, protože se konzumuje celý - i s kostičkami - a do úst se strká najednou. Toto jídlo se objevilo i v poslední řadě televizního seriálu Hannibal. Pytláci každý rok nelegálně zabijí tisíce strnadů a Mezinárodní svaz pro ochranu přírody (IUCN) odhaduje, že za poslední desetiletí klesl jejich počet o 30 procent.
Velemlok Čínský (Čína)
Velemloci jsou největším druhem obojživelníků a žijí v jezerech a řekách jižní Číny. Během posledních 30 let jejich nadměrný lov na maso - prodávají se za 1 tisíc dolarů (asi 20 tisíc Kč) za kus - snížil jejich počet o 80 procent a nyní patří mezi kriticky ohrožené druhy na seznamu IUCN. Nadměrný lov se podepsal nejen na snížení populace velemloků, ale také na zmenšení jejich velikosti. Vědci se domnívají, že kvůli snaze lovců chytit co největší kusy už nyní velemloci nedorůstají maximální délky 180 centimetrů.
Kareta Obrovská (Kajmanské ostrovy)
Cestovatelé nejčastěji narazí na maso karety obrovské na Kajmanských ostrovech, kde je pokládaná za národní jídlo a její konzumace i chov je legální. K mání je ale v celé Karibské oblasti i některých jižních státech USA, ačkoli ve Spojených státech je dovoz, prodej i přeprava tohoto druhu nelegální. Neustále klesající počet karet obrovských a tristní podmínky, v nichž jsou chovány v jediné legální chovné stanici na Kajmanských ostrovech, jsou podle odborníků dostatečným důvodem, aby se člověk konzumaci masa těchto mořských želv vyhnul.
Gorila (Konžská republika)
Gorily byly dohnány na pokraj vyhubení kvůli oblibě jejich masa. Ve městech jako je konžské Pointe Noire se uzené gorilí maso volně - byť nelegálně - prodává na tržištích. Předpokládá se, že je ročně uloveno na maso více než 400 goril, navzdory tomu, že je tento druh na seznamu kriticky ohrožených druhů IUCN.
Luskoun (Čína)
Pokud chcete ohromit přátele historkami o tom, jaké exotické jídlo jste ochutnali, pak luskoun tenhle úkol nepochybně splní, a to navzdory svému vzhledu, který ke konzumaci příliš neláká. Talíř s masem z luskouna nejpravděpodobněji seženete v Číně, kde už je ovšem lov luskounů nelegální. Odhadnout počet luskouní populace je těžké s ohledem na noční a samotářský život těchto tvorů; všechny dostupné údaje ale mluví o prudkém poklesu. Podle odborníků poptávka po luskounech zdecimovala populaci v Asii a nyní už se loví i v Africe, odkud míří do asijských restaurací.
Delfín (Japonsko, Tchaj-wan)
Prodej delfíního masa ke konzumaci je v Japonsku běžný a legální, i když je někdy záměrně označené jako velrybí maso, které se prodává dráž. Ačkoli způsob, jakým jsou delfíni zabíjeni, je kontroverzní, žádný z druhů delfínů, které se v Japonsku loví, nejsou na seznamu ohrožených druhů. Na Tchaj-wanu jsou lov, prodej a konzumace delfíního masa zakázané od roku 1989. Navzdory tomu je tam každoročně nelegálně uloveno 1000 delfínů a delfíní karbanátky se zvláště v západní části Tchaj-wanu běžně prodávají v pouličních stáncích.
Paježura Bruijnova (Papua-Nová Guinea)
Paježura Bruijnova pochází z Papuy-Nové Guineje a na pokraj vyhubení se dostala převážně kvůli lovu k lidské konzumaci. Paježura je jedním ze dvou druhů savců, kteří kladou vejce - tím druhým je ptakopysk - a jako taková je klíčovým živočichem pro pochopení vývoje savců. Vláda Papuy-Nové Guineje zakázala komerční lov paježur, ale tradiční lov se psy je dovolen. Ve své původní domovině už jsou paježury velmi vzácné, ale chovné programy v zahraničních zoologických zahradách jim dávají alespoň nějakou naději do budoucna.
Žába Hvízdalka (Dominika, Montserrat)
Žába hvízdalka (Leptodactylus fallax), známá jako "horské kuře", nevypadá jako delikatesa vhodná na talíř. Ale kvůli její oblibě v Karibské oblasti počet kusů této žáby klesl jen za poslední desetiletí o 80 procent. Její maso se pravidelně objevuje na jídelníčcích restaurací, i když se nyní vyskytuje pouze na ostrovech Dominika a Montserrat. Svaz IUCN, který tento druh vede na seznamu kriticky ohrožených druhů, uvádí, že ještě v roce 2002 se ročně zabíjelo až 36 tisíc těchto žab. Nyní jejich počet odhaduje na pouhých 8 tisíc kusů.
