Tři hodiny jízdy autem severně od Montevidea skrývají vody přehrady Baygorria poklad: stovky jeseterů, kteří oplývají kaviárem. Tato vzácná malá černá vajíčka z Uruguaye, která bychom v této zemi proslulé masem nečekali, si získávají vynikající světovou pověst.
Rodina Alcaldeových si počátkem devadesátých let nevybrala tuto přehradu na řece Rio Negro pro chov jeseterů náhodou. Otec rodiny byl původně zásobovačem v přístavu a pracoval pro rybářské lodě z Ruska proslulého kaviárem z volně žijících jeseterů z Kaspického moře. Celá léta slýchal ruské kapitány, jak vychvalují uruguayské klima, které je podle nich pro chov jeseterů ideální.
"Mluvili o tom tolik, že jsem si jednoho dne nechal udělat studii o vhodnosti chovu jeseterů," říká Roman Alcalde, prezident Esturiones del Rio Negro.
Když byl rybolov volně žijících jeseterů v Kaspickém moři v roce 1998 zakázán, pustila se do chovu spousta zemí: Francie, Itálie, Maďarsko, Čína, Vietnam...
Na rozdíl od mnoha jiných luxusních potravin nemá kaviár svou zemi původu.
"Jsme pyšní na to, že se náš otec rozhodl jesetery v Uruguayi chovat," prohlašuje Alcalde. V zemi je třikrát více krav (asi deset milionů) než obyvatel (tři miliony).
Na Rio Negro je umístěno 70 gigantických nádrží o 216 metrech krychlových, kde jsou mladé desetiměsíční ryby, které tu stráví dva až tři roky. Šedozelení jeseteři, kteří v dospělosti v průměru dosahují 120 centimetrů na délku a deset kilogramů váhy, dorůstají v nádržích napájených rovněž řekou.
"Snažíme se co nejvíce zajistit jeseterům prostředí, na jaké jsou zvyklí. Naše farma je jako velká řeka. Voda na jedné straně protéká nádržemi a na druhém konci vytéká," vysvětluje Roman Alcalde.
Kolem dokola jsou zelené pláně a mírné klima centrální části země nabízí rybám ideální prostředí, říká šéf produkce Daniel Conijeski. "Není tu zóna intenzivního zemědělství nebo chovu hovězího dobytka ani průmysl, který by mohl ovlivnit kvalitu vody. Životní prostředí tu je dosti zachovalé," ujišťuje.
Uruguay se tak stala zemí, která produkuje nejvíce kaviáru na jednoho obyvatele, a loni se se sedmi tunami kaviáru stala osmým největším producentem na světě. Čína vyprodukuje ročně 70 tun kaviáru, následuje Rusko se 40 tunami, Itálie s 35 tunami a Francie s 23 tunami.
Malá jihoamerická země však chce do roku 2020 vyrábět ročně 13 tun kaviáru.
Od počátku tohoto tisíciletí se kaviár Alcaldeových, kteří zajišťují téměř všechnu produkci země, prodává v Evropě, ve Spojených státech a v Asii.
Jeden kilogram kaviáru může vynést čtyři tisíce dolarů (sto tisíc korun), připomíná Alcalde, který má roční obrat pět milionů dolarů (125 milionů korun).
"Black River Caviar má velmi dobrou pověst. Jeho chuť je velmi podobná kaviáru z ryb žijících na svobodě," zdůrazňuje Philippe Chauvin, zakladatel obchodního zastupitelství v Paříži a Cannes, který tuto značku do Evropy dováží.
"Když se řekne uruguayský kaviár, lidé jsou poněkud na rozpacích. Ale na rozdíl od produkce pocházející z Číny, kterou lidé nechtějí, se uruguayský kaviár prodává dosti snadno," soudí Philippe Chauvin.
