O víně, jeho kvalitě, chuti, barvě, servírování i výrobě koluje celá řada mýtů. Řeč je o "babských radách" typu: k rybě se nejlépe hodí bílé víno, ostatní maso kombinujeme jen s červeným či dražší víno rovná se lepší víno. Odborník Filip Jantač z Global Wines vyvrací ty nejčastější z nich.
Červené víno se servíruje při pokojové teplotě
Tato tradiční rada byla pravdou dříve, kdy se žilo a pobývalo v chladnějších místnostech. Standardní teploty, které máme dnes ve svých bytech či při návštěvě restaurace, většinou neodpovídají pro červené víno doporučovanému rozmezí 14-18 stupňů Celsia. "I červené víno je proto lepší dát raději trochu nachladit do lednice, než ho konzumovat v teplotách často nad 20 stupňů. Ideální stav je samozřejmě oddělená vinotéka na červené a bílé víno," radí Jantač.
Rybu vždy párujeme s bílým vínem, maso s vínem červeným
Využívat tuto radu jako obecné vodítko není špatné, ale neměli bychom ji brát jako neporušitelné pravidlo. Existuje několik výjimek. Ke grilovanému steaku z lososa se například výborně hodí červený Pinot Noir nebo Bardolino. Telecí a vepřové lze dobře snoubit jak s červenými, tak s bílými víny, v závislosti na tom, jak se maso připravuje. Nejdůležitější pro správné párování jídla s vínem je vždy úprava masa nebo pokrmu samotného. Záleží především na použitém koření a jeho síle, aby se chutě navzájem nepřehlušily. Jemná, nepříliš kořeněná jídla se nejlépe párují s bílými víny, naopak více kořeněné pokrmy se hodí k vínu červenému.
Šroubovací uzávěry značí levná a nekvalitní vína
Velmi rozšířený mýtus, ale v posledních letech nepravdivý. Šroubovací vína se těší poslední dobou mezi vinaři a konzumenty velké oblibě, protože u nich nehrozí kontaminace korkem. Šroubovací uzávěry se nepoužívají u vín určených k archivaci, ale u vín k rychlé spotřebě jsou ideální, navíc se snadno otevírají. "Kvůli vadě korku se může až pět procent vín znehodnotit a získat horší vlastnosti než při použití moderní technologie uzávěru. Šroubovací uzávěr se používá hlavně u vín bílých, růžových či lehkých červených. Díky němu se zachová čerstvost a typické původní aroma," říká Jantač.
Dražší vína jsou lepší
Mýtus neznalých. Cena vína nemusí nutně zaručovat jeho kvalitu. Cenu vína ovlivňuje hned několik faktorů - místo původu a kvalita vinice, dále kvalita suroviny, použité hrozny a práce na vinici, image značky či výrobce a jeho obchodní politika. Dalšími faktory jsou pak limitace vína a jeho ročník a také hodnota vína. "Hodnotou vína se obecně míní výhodný poměr ceny a kvality. Málokdy se však stane, že opravdu kvalitní víno stojí málo. Vyšší cena, než je kvalita uvnitř lahve, je bohužel velmi častý jev. Dobrou hodnotu dnes nejčastěji ve vinařském světě představují vína ze Španělska, Portugalska a obecně z oblastí, kde za kvalitní prací ještě nestojí velký věhlas. Za taková vína si vinaři zatím nemohou říct o standardní odměnu, ovšem kvalitou překvapují. Příkladem mohou být vznikající vinařství v jižní Francii, na Sicílii nebo třeba v Argentině," prozrazuje odborník.
