Grand Prix architektů
Kdo dostal národní cenu za architekturu? Podívejte se

Už podvacáté se ve středu večer udělovaly ceny za nejkrásnější stavby uskutečněné v minulém roce. Do soutěže jich bylo přihlášeno sedmdesát. Zatímco v některých kategoriích Grand Prix architektů nebyly ceny uděleny vůbec, největším favoritem soutěže se staly rekonstrukce a z této oblasti vzešel nakonec také hlavní vítěz. 

"Bereme to jako potvrzení tendence, že kvality rekonstrukcí často vysoce převyšují kvalitu novostaveb," míní český člen mezinárodní poroty, architekt Adam Gebrian. Nešvarem doby podle něj je "spekulativní výstavba bytů a kanceláří na místech, kde by nic být nemělo, zatímco středy měst upadají." Není tudíž náhodou, že výroční cenu za celoživotní dílo si letos neodnáší architekt, nýbrž urbanista - Ivo Oberstein. "Letos poprvé vyhrál člověk, který se zabývá převážně urbanismem, dosud to byli tvůrci domů, interiérů a zahrad," podtrhl předseda Obce architektů Miloš G. Parma.

Prestižní hlavní cena Grand Prix architektů byla udělena Patriku Hoffmanovi za architektonický návrh přestavby a investici do průmyslového dědictví. Uhelný mlýn z roku 1900, který pod jeho rukama znovu oživl, se nachází v areálu sevřeném z jedné strany železniční tratí a z druhé Vltavou, kde se po dlouhá desetiletí ozýval lomoz a cinkot z při výrobě šroubků. Kdysi zde žilo a pracovalo více než 1600 lidí, na přelomu dalšího století však zůstal zanedbaný a opuštěný.

Jenom probudit...

"Dnes se staví bez rozvahy a dlouhodobé perspektivy, lidé si plní své sny na polích za Prahou, kde není nic - veřejné prostranství, občanské vybavení, technická infrastruktura, silnice, kanalizace, voda. Přitom existuje spousta hotových míst, do nichž někdo kdysi dávno investoval spoustu peněz a energie, stačí je jenom probudit," říká laureát hlavní ceny Grand Prix a mimo jiné spoluautor nové české Poštovny na Sněžce Patrik Hoffman.

Na třináctimilionové obnově objektu, jenž nyní v Libčicích nad Vltavou slouží jako ateliér a prodejní sklad nábytku a umění, se podílela zhruba osmi miliony korun evropská dotace z dotačního programu Prostředí pro podnikání a inovace (OPPI). Porota soutěže ocenila "sisyfovskou práci" architekta v roli spoluinvestora při rehabilitaci veřejného prostoru. "Evropské dotace mají u nás špatnou pověst spojenou s různými korupčními toky, přitom podpora takovýchto menších projektů má ohromný smysl a přesah do budoucna," soudí Gebrian.

V kategorii rekonstrukce byla udělena i cena za citlivou obnovu slavné brněnské vily Tugendhat, mezi další oceněné stavby patří například novostavba brněnského Divadla na Orlí, konverze tanečního sálu na rodinný dům ve Zlíně - Kostelci nebo rekonstrukce náměstí ve Frýdlandu.

Znovuzrozený Uhelný mlýn v Libčicích vrací naší průmyslové minulosti aureolu vznešenosti a umožňuje navázat na to dobré, co nám naše industriální dědictví v dnešní době může nabídnout. Původně dvoupodlažní budova z červených cihel s velkými tabulkovými okny působí díky novým ocelovým prvkům velice odlehčeným a prosvětleným dojmem. Nově přidané konstrukce jako vstupní pavilon, schodiště, balkon či kotelna jsou pojaty jako systém vzájemně propojených ocelových krabic a na první pohled dávají tušit, kde se nové stýká se starým.

Toalety i kuchyňka v krabici

Vnitřek stavby došel očisty - byly odstraněny nepůvodní vnitřní vestavby a vnitřní schodiště bylo nahrazeno nově orientovaným, ocelovým. Zázemí jako toalety, kuchyňka či úklidové komory se šikovně ukryly do samostatných dřevěných "krabic" umístěných volně v prostoru, aby mohla maximálně vyniknout velkorysost a otevřenost dimenzí, v nichž byl kdysi objekt koncipován.

Původní průmyslovou syrovost objektu připomínají zachovaná tabulková okna, jimž dnešní izolační parametry propůjčuje na první pohled nepostřehnutelné předsazené moderní sklo. Zachovány byly i viditelné ocelové vazníky krovu vytvářející jakousi pomyslnou stropní pavučinu vazníků, profilů, táhel či příčníků. Jejich přizpůsobení izolačním požadavkům moderní doby vyžadovalo mnohem větší vynalézavost než jinde obligátní a levné řešení pomocí sádrokartonového podhledu. I díky tomu je Uhelný mlýn na míle vzdálen sterilnímu prostředí nově budovaných kancelářských prostor.

"Ne každý dům si zaslouží rekonstrukci," tvrdí přitom Hoffman. "Třeba i některé domy v centrální části Prahy by se mohly zbourat, jsou špatné stavebně, dispozičně i urbanisticky. Ty dobré stavby si však rekonstrukci zaslouží, mají v sobě ukrytou velkou energii a potenciál, mohou být impulsem k proměně daného místa. Neustálé rozšiřování plochy zástavby mimo pomyslné hranice města je často velmi nehospodárné, investice do hotových či připravených věcí je mnohem efektivnější," je přesvědčen architekt.

Jako v Barceloně?

V Libčicích nad Vltavou to každopádně pro laureáta významné architektonické ceny Uhelným mlýnem nekončí - s pomocí investora by Hoffman rád poloostrov areálu šroubárny přestavěl na uměleckořemeslné a společenské nákupní centrum, v němž by mohlo tvořit a žít až 5000 lidí. "Z jedné strany dílny, z druhé pasáž s obchody autorských výrobků, vedle obytné domy s potřebnou infrastrukturou, propojené s nedalekou romantickou náplavkou, to všechno kousek jízdy vlakem z Prahy," rozvíjí svoji představu.

"V Evropě, ale i u nás se bývalé průmyslové areály většinou přestavují jednoúčelově na obchodní centra nebo univerzity, projekt podobný naší vizi propojení různých funkcí vznikl nedávno v Barceloně," uvažuje Hoffman.

Na výstavu do Veletržního paláce

Grand Prix architektů - Národní cena za architekturu je přehlídkou soudobých architektonických prací, kterou pořádá Národní galerie a Obec architektů. Soutěž je otevřená, zúčastnit se jí mohou čeští i zahraniční architekti, projektanti a výtvarníci. Podmínkou je, aby bylo jejich dílo dokončeno v uplynulém roce, a to na území České republiky. Mezinárodní porotě tentokrát předsedal Jaume Freixa.

Se všemi projekty přihlášenými do soutěže se mohou zájemci seznámit na výstavě, která je ve Veletržním paláci přístupná od 25. dubna do 9. června. Poté expozice poputuje po českých městech. Loňským vítězem Grand Prix architektů se stala revitalizace Bastionu u Božích muk v Praze 2.