Pod dohledem policejního Útvaru rychlého nasazení byly do Nové budovy Národního muzea v Praze přivezeny nejcennější exponáty výstavy Peníze a Aféry, které budou zpřístupněny v pátek 29. listopadu. Jde o dosud nikdy nevystavený zlatý stodukát Ferdinanda III. a největší brilianty z českých sbírek. Pojistná hodnota vystavených předmětů dosahuje téměř půl miliardy korun, řekl ředitel muzea Michal Lukeš.
Podle odborníků je zlatý stodukát Ferdinanda III. z roku 1629 výjimečnou ražbou v české novověké mincovní historii - jak pro množství drahého kovu a neobvyklou velikost, tak kvůli uměleckému zpracování. Na světě je známo pouze šest jeho exemplářů, jeho hodnota je prý nevyčíslitelná.
Výstava představí i dva dokonale průhledné brilianty o váze 24,1 a 11,95 karátů. V expozici bude vystavena také více než dvanáctikilová zlatá cihla České národní banky, která byla do budovy utajeně přivezena už začátkem týdne. Její aktuální hodnota se blíží deseti milionům korun. I když bude vystavena ve dvojité průhledné pancéřové schránce, zájemci si ji budou moci malým otvorem jednou rukou potěžkat, řekl zástupce banky Josef Kuřík.
"Zlatý stodukát Ferdinanda III. z roku 1629 je zajímavou mincovní ražbou s dodnes nejasným účelem. Dlouho byl označován za 'korunovační', avšak korunovace Ferdinanda III. na českého krále se konala v Praze už o dva roky dříve. Pravděpodobně jde o reprezentativní pamětní minci, raženou z radosti nad uzdravením krále z těžké choroby, jež ho krátce po korunovaci postihla," uvedl vedoucí numismatického oddělení Národního muzea Luboš Polanský.
Podle kurátorky muzejní sbírky broušených kamenů Petry Burdové nejsou diamanty považovány pouze za drahé kameny a ozdobu šperků; jsou i symbolem ekonomického a mocenského postavení. "Briliant o váze 24,1 karátu ze sbírek Přírodovědeckého muzea NM je největším ve veřejných českých sbírkách. Vystavené brilianty muzeum získalo po rozpuštění diamantového fondu Státní banky československé v roce 1968," uvedla. Výstava však představí i diamanty v surovém stavu.
Unikátem bude i zlatý slitek České národní banky o hmotnosti 12.476,50 gramů a ceně přibližně deseti milionů korun. Zlatý slitek je pojem pro zlato, zpracované odlitím do formy, případně ražbou z razidel, do podoby různě velkých předmětů různého tvaru, ryzosti a hmotnosti. Může jít o tvary oblé, hranaté nebo více složité. Tím nejběžnějším je kvádr nebo komolý jehlan. Slitky mohou mít různou ryzost, která se zpravidla blíží ryzímu obsahu. Jsou užívány k mezinárodnímu obchodu se zlatem, zejména mezi centrálními bankami.
Cyklus nazvaný Peníze návštěvníkům ukáže průřez tím, jakým způsobem se vyvíjelo finančnictví, jak se dají peníze vydělat i utrácet. V Náprstkově muzeu ho zahájila výstava Čas zámořských objevů. V různých objektech představí peníze jako společenský fenomén a upozorní na jejich vliv na život v průběhu dějin. V březnu na tyto expozice naváže v Národopisném muzeu výstava čtvrtá s názvem Venkov.
