Chrám Hagia Sofia by mohl být opět mešitou

Po patnáct století své existence nebyl chrám Boží Moudrosti (Hagia Sofia) v Istanbulu ušetřen žádných bouří. Nejnavštěvovanější památka turecké megalopole však z výše svých 55 metrů hrdě shlížela na války, odolávala zemětřesením i polemikám.

A teď je znovu v centru diskusí: v době, kdy je turecká vláda obviňována ze snah "islamizovat" zemi, přilil místopředseda vlády Bülent Arinç oleje do ohně, když prohlásil, že by se bývalý pravoslavný chrám, jenž se v roce 1934 stal muzeem, měl znovu stát mešitou, jak tomu bylo za osmanské říše.

"Hledíme na Hagii Sofii zasmušilou, doufám, že ji brzy uzříme, jak se usmívá," prohlásil Arinç při nedávné návštěvě chrámu.

Výrok jednoho z nejvlivnějších vůdců proislámské Strany spravedlnosti a rozvoje (AKP), která v Turecku vládne od roku 2002, neprošel nepovšimnut.

Řecko, které se považuje za strážce pravoslavného a byzantského dědictví, pobouřeně protestovalo proti takovým vyjádřením, která "zraňují náboženské cítění milionů křesťanů".
Monumentální chrám postavený v 6. století, v němž byli korunováni byzantští císařové, se změnil v mešitu po dobytí Konstantinopole Turky v 15. století. Za laického režimu Mustafy Kemala Atatürka byl chrám odsvěcen a změněn v muzeum, které dnes navštěvují miliony turistů. Stavba je zařazena do seznamu světového dědictví UNESCO.

Zděšení pravoslavných

Malá pravoslavná menšina bývalé Konstantinopole rovněž přijala Arinçův výrok se zděšením.

"Někteří hledí na Hagii Sofii zasmušilou už více než 500 let a chtěli by, aby se znovu stala křesťanským chrámem," poznamenal Michail Vasilidis, šéfredaktor řeckého deníku Apogevmatini v Istanbulu.

Vasilidis však odmítá jakoukoli náboženskou válku a soudí, že bývalému chrámu dobře vyhovuje ekumenický status muzea.

"Pro dobro vztahů mezi oběma komunitami by bylo lépe, kdyby tato památka zůstala symbolem soužití. Nikdo nechce sypat sůl do ran," zdůraznil čtyřiasedmdesátiletý Vasilidis.
Mladí aktivisté ultrapravicové islamistické Velké strany jednoty (BBP) však mají jasno.
"Hagia Sofia je mešitou ze Svaté knihy, kde jsou hrobky, modlitebny a teologická škola," prohlásil místopředseda BBP Bayram Karacan. "Změnu svaté Sofie na muzeum turecký lid nikdy nepřijal," dodal.

Nárůst mešit

Tato strana již několikrát požadovala, aby se Hagia Sofia stala mešitou, ale dosud marně.
Na velkém prostranství čtvrti Sultanahmet, která odděluje Hagii Sofii od Modré mešity, se davy tlačí v sevřených řadách, značně překvapeny náhlým oživením sporu.

"Nechápu, proč by to najednou měla být mešita, když to bylo tak dlouho muzeum, v němž se obě náboženství setkávala," poznamenává dvaatřicetiletý Íránec Mustafá Kajíd.

Pravděpodobně za tím jsou politické důvody islámské konzervativní vlády, kterou za několik měsíců čeká test v místních volbách, myslí si profesor Ahmet Kuyas z istanbulské univerzity Galatasaray.

"Vláda tuto diskusi vykonstruovala, aby si získala několik hlasů navíc, ale nemyslím, že se jí to vyplatí," předvídá Kuyas.

Premiér Recep Tayyip Erdogan, posměšně přezdívaný "nový sultán", už několik měsíců vydává silně nábožensky podbarvená rozhodnutí, počínaje omezením prodeje a konzumace alkoholu a konče povolením nosit islámský šátek ve státní službě.

V Turecku byly nedávno přeměněny na mešity už dva kostely. Příští rok to čeká rozpadlý klášter z 5. století v Istanbulu.

V Turecku je nyní už 83 tisíc mešit, o sedm procent více než před jedenácti lety, kdy Erdogan nastoupil k moci. Jen v Istanbulu jich jsou tři tisíce.

"Máme tu už plno mešit a zejí prázdnotou. Kdo všechny ty mešity naplní, až udělají mešitu i z chrámu Hagia Sofia? Pak tam už nebudou chodit turisté," říká místní obchodník Fehmi Simsek.

"Hagia Sofia patří nám, musí tedy být mešitou," tvrdí naopak zpod svého islámského šátku Sevdas ze čtvrti Sultanahmet.

"Někteří mají komplex méněcennosti, jakousi potřebu upevňovat islám. Proto chtějí, aby se Hagia Sofia stala mešitou. Byla by to další rána laickému charakteru tureckého státu," konstatuje profesor Kuyas.