Hrad Grabštejn přišel o čtrnáct zastavení na Stezce smíření

Hrad Grabštejn na Liberecku přišel o čtrnáct zastavení křížové cesty na Stezce smíření. Pískovcové reliéfy musel iniciátor projektu, operní pěvec Luděk Vele, odstranit. Nařídil to krajský úřad, stély tam umístil Vele bez povolení, a navíc se tam podle památkářů historicky nehodí. Vele řekl, že bude usilovat o to, aby se tam zastavení křížové cesty v budoucnu vrátila.

"Je to symbolická záležitost, která nemůže nikdy nikomu ublížit, jen pomoci. Neumisťoval jsem je sem proto, abych někoho namíchl, ale naopak, abych někomu pomohl," uvedl pěvec. Od roku 1993 organizuje benefiční koncerty na obnovu hradu a byl iniciátorem toho, že se z Grabštejna stala národní kulturní památka. Do roku 1989 na hradě působila armáda, a když jej opustila, byl ve velmi špatném stavu. Jeho záchrana stála kolem sta milionů korun. Kromě státu při obnově pomohly i Veleho benefice. Ročně Grabštejn, který svou současnou renesanční podobu získal po přestavbě v šestnáctém století, navštíví asi dvacet tisíc lidí.

Křížová cesta v minulosti na hradě ze třináctého století nebyla, turistická stezka v kopci ale k tomu podle pěvce vybízela. "Je úplně předurčena k tomu, aby se lidé pozastavili, pokoukali nebo se jen prošli," řekl. Stély vytvořil akademický sochař Michal Moravec a Vele je podél klikaté cesty vedoucí k hradu umístil před dvěma lety bez povolení. Spolek Benefiční koncerty Grabštejn tehdy musel zaplatit pokutu šest tisíc korun za to, že nebyl proveden archeologický průzkum. Vele to považuje za absurdní, kopal lopatkou maximálně dvacet centimetrů hluboko.

Památkový odbor krajského úřadu navíc nařídil odstranění všech čtrnácti zastavení. "Historicky a liturgicky je to naprosto cizorodý prvek pro tento areál. Kromě panského sídla byl samozřejmě užíván i vojensky, to znamená byl to jakýsi opěrný ochranný bod, ale nikdy církev v tomto objektu nijak nepůsobila," uvedl vedoucí odboru René Brož. Úřad se opíral i o stanovisko garanta Národního památkového ústavu, který zvolené místo považoval za nevhodné. "Vyústěním křížové cesty u světského hradu, potažmo u novodobého altánku, by se smysl a zástupná poutní úloha krajinných křížových cest rozhodně popírala. Zřízení křížové cesty je v prostředí hradu Grabštejna velmi sporné," uvedl v písemném stanovisku garant.

Podle starostky Chotyně Jany Mlejnkové (Nezávislá), pod kterou hrad katastrálně patří, rozhodnutí úřadu turisté i místní vnímají negativně. "Neslyšeli jsme od nikoho jedinou kritiku," řekla. Všech čtrnáct zastavení nechá obec přemístit před pečovatelský dům, u něho bude dřevěná cedule se stručnou historií toho, proč se musela odstranit. "Na ceduli bude název Zvítězila hloupost, ješitnost a blbost - zatím," dodala starostka.

Z rozhodnutí krajského úřadu je zklamaný hejtman Martin Půta, ovlivnit ho nijak nemůže. "Jsem z toho smutný především proto, že kdyby úřednický pohled na svět vítězil celých předchozích 25 let, tak dost pravděpodobně by na Grabštejně byla díra ve střeše a žádní turisté tam nechodili, protože by nebylo na co. Pan Vele a lidé kolem benefičních koncertů dlouhá léta přitahovali ke Grabštejnu pozornost," uvedl hejtman.