To nejlepší z umění z doby vlády významného středoevropského rodu Jagellonců představuje německá Postupim, která hostí mezinárodní výstavu Europa Jagellonica. Loni se stala návštěvnickým magnetem v Kutné Hoře a podle jejího kurátora Jiřího Fajta mají nyní Němci možnost vidět "best of" české expozice a k tomu zhruba 30 nových exponátů. Cílem výstavy je zprostředkovat nejen kulturní bohatství střední Evropy 14. až 16. století, ale seznámit Němce i s Jagellonci, kteří jsou podle Fajta pro většinu západních sousedů zcela neznámí, ač zasáhli i do jejich dějin.
Oproti kutnohorské části výstavy je ta postupimská výrazně menší a koncentrovanější. Zatímco Češi mohli vidět okolo 350 historických skvostů, braniborská metropole jich nabízí asi 90. "Já jsem se snažil do Postupimi přivézt z hlediska výtvarné kvality to nejlepší z nejlepšího. Tato štace se dá nazvat jako 'best of' z toho jagellonského," řekl Fajt, podle něhož se chce postupimská expozice pokusit obstát i v konkurenci proslulých uměleckých sbírek v nedalekém Berlíně.
Pro Němce je to premiérová příležitost seznámit se s kulturním odkazem střední Evropy doby Jagellonců. "Pro tento region, ale i pro celé Německo je to senzace, protože toto umění tu doposud k vidění nebylo," prohlásil Kurt Winkler, ředitel Domu braniborsko-pruských dějin, který výstavu do 16. června hostí. Pro publikum neznalé tohoto litevského rodu, který mezi lety 1386 až 1572 vládl v polském, českém a uherském království, organizátoři upravili obsah i členění výstavy.
Železná opona zůstala
Jedním z cílů expozice je podle Fajta ukázat v Německu, že "vše, co bylo důležité, nevzniklo jen na Západě, ale že jsou důležité fenomény, které mají původ ve středovýchodní Evropě". "Tady se mnohdy hovoří o tom, že před více než 20 lety padla železná opona, ale mentálně je tady pořád přítomná. Z německého pohledu je východ pořád strašně daleko a tím pádem nemá veřejnost velkéznalosti o kulturních pokladech, které máme v naší části Evropy," soudí český kunsthistorik. Aby to změnil, přivezl do Postupimi dobové obrazy, plastiky, rytiny, oltářní malby, náboženské předměty, tisky a dokumenty z předních evropských sbírek pocházející od význačných tvůrců působících v jagellonských zemích.
Postupimská výstava se tak liší od zastávky ve Varšavě, kam se expozice přesunula z Kutné Hory a kam Praha z obav ze zabavení kvůli arbitrážním sporům některé předměty z Česka neuvolnila. "Německé zákonodárství zná institut nezcizitelnosti uměleckých děl, což stačilo zapůjčitelům i ministerstvu kultury k souhlasu," vysvětlil Fajt. Do Braniborska výstava zavítala proto, že Jagellonci vládli i územním celkům, které jsou dnes součástí této německé spolkové země, a s tamní panovnickou dynastií Hohenzollernů byli spojeni sňatkově.
Polsko-litevský rod také významně promluvil do počátků formování Pruska, jež se stalo srdcem pozdějšího sjednoceného Německa. Autorům expozice jde však především o zdůraznění společného středoevropského kulturního dědictví.
"Pro mnoho lidí je to něco nového, s čím se budou muset seznamovat. A právě to poznávání té mnohosti a různorodosti tohoto kulturního dědictví je základním atributem spojené Evropy, kterou se evropští politikové snaží vytvořit. Europa Jagellonica tady už jednou byla a máme velice dobrý vzor, který bychom neměli zapomenout a naopak jeho lepším poznáním se poučit třeba do budoucna," uzavřel Fajt.
