Návštěva muzea dnes nemusí znamenat jen vycházku za vlastivědným či historickým poznáním. Předmětem expozic už totiž nejsou jen vycpaná zvířata, zkameněliny či historické dokumenty. Což takhle toalety, zvířecí penisy či ošklivé obrazy neznámých autorů? Argentinský internetový deník Infobae vybral několik kuriózních muzeí, mezi něž zařadil i pražské Muzeum středověkých mučících nástrojů.
Praha je pohádkové město, začíná argentinský deník svou upoutávku na Muzeum útrpného práva a mučících nástrojů v pražské Celetné ulici. V něm je vystaveno na 100 exponátů a desítky rytin, to vše podbarveno audiovizuálními efekty.
Co dělat s obrázkem, dopisem či medvídkem od bývalého milého? Většina předmětů po zhrzené lásce končí v koši, tak proč je nedat do muzea. To v chorvatské metropoli Záhřebu, nazvané Muzeum rozbitých vztahů, vystavuje třeba i svatební šaty, darované samozřejmě až po rozvodu.
Zřejmě největší světovou sbírku penisů a jejich částí shromáždilo Islandské falologické muzeum v Reykjavíku, otevřené v roce 1997. Jeho soubor čítá na 280 exemplářů devadesátky živočišných druhů. V roce 2011 přibyl i lidský vzorek, který muzeu daroval, v pětadevadesáti letech zesnulý, Pall Arason, prý známý sukničkář. Největší z vystavených penisů v reykjavíckém muzeu měří 1,7 metru, váží 70 kilogramů a patřil velrybě, nejmenší má asi dva milimetry a patřil křečkovi.
Mezinárodní muzeum špionáže ve Washingtonu, založené v roce 2002, nabízí přes 750 artefaktů, včetně pistole ve rtěnce, brýlí s kyanidem či bot s vysílačkou agenta Smarta. K vidění je i šifrovací přístroj Enigma, deštník, kterým bulharská tajná služba zavraždila disidenta Makarova či holubí kamera.
Nejstarší muzeum zločinu nemohlo vzniknout nikde jinde než v Londýně. Toto muzeum, zvané též Černé muzeum, bylo založeno v 70. letech 19. století ve Scotland Yardu jako sbírka předmětů zabavených zločincům. Původně sloužilo pro výuku policistů a dodnes do něj nemá veřejnost přístup. Letos v říjnu byla část sbírky zapůjčena Londýnskému muzeu na půlroční výstavu.
Muzeum ošklivého umění vzniklo v 90. letech minulého století v americkém Bostonu a vystavuje "nejošklivější" díla neznámých umělců. I z nich se ale jednoho dne mohou stát milionáři, neboť také v umění platí zákon nabídky a poptávky.
Do muzea Kunstkamera, které založil v roce 1714 car Petr I. v ruském Petrohradě jako první ruské muzeum, dostávali svého času návštěvníci u vchodu sklenku vodky. Toto Muzeum antropologie a etnografie totiž vystavovalo už tehdy i anatomické kuriozity, jako siamská dvojčata či deformované lidské plody.
Ripleyho Věřte či ne! není jen muzeum, ale celý systém, který prezentuje kuriozity všeho druhu v různých formátech. Jde totiž o značku, kterou založil ve 20. letech minulého století americký karikaturista Robert Ripley jako přílohu novin popisující bizarní události. Dnes tato síť zahrnuje televizní a rozhlasové pořady, muzea po celém světě a vydává knihy kuriozit.
Muzeum toalet by asi málokdo hledal zrovna v Indii. Založeno bylo v Dillí v roce 1992 a jeho sbírka z padesátky zemí nabízí historický průřez hygienickými systémy různých národů. Podle stránek tohoto muzea vymysleli první typ splachovacího záchodu už před 3000 let na území dnešního Bahrajnu.
