OBRAZEM: Ničivé požáry jsou prokletím krkonošských bud

Horské boudy a chaty, poskytující turistům občerstvení i odpočinek, patří neodmyslitelně od nepaměti ke krkonošským hřebenům. Jejich tradice sahá až do 17. století, ale největší slávu zažívaly s rozvojem turistického ruchu na počátku 20. století, kdy se jich v nejvyšších českých horách nacházelo kolem třiceti. Jejich prokletím často bývají ničivé požáry - po jednom takovém před 50 lety, 6. listopadu 1965, lehla popelem původní Labská bouda. Na jejím místě vyrostl o deset let později nový, moderní betonový hotel, který svým vzhledem dodnes vyvolává u veřejnosti negativní reakce.

LABSKÁ BOUDA


Nachází se u pramene Labe ve výšce 1340 metrů nad mořem v nejpřísněji chráněné zóně Krkonošského národního parku. Devítipodlažní hotel vznikl po šesti letech výstavby v roce 1975 nedaleko místa původní vyhořelé Labské boudy z poloviny 19. století. Obří betonovou budovu, která má kapacitu 120 hostů a jejíž součástí jsou dvě restaurace, navrhl architekt Zdeněk Řihák. Po roce 1989 byla několik let uzavřena a pro veřejnost se znovuotevřela v roce 2004 po rekonstrukci, která vyšla na více než 15 milionů korun. Stavba od svého vzniku budí negativní emoce veřejnosti. V minulosti se hovořilo o tom, že by Labskou boudu koupil stát a celý objekt by se zboural. Od tohoto záměru bylo nakonec pro jeho celkovou finanční nákladnost upuštěno. Provozovatelem Labské boudy je firma AEZZ, která vlastní i Luční boudu.

LUČNÍ BOUDA


Je nejstarší horskou boudou v Krkonoších, její historie sahá až do 16. století. V roce 1938 při vyklízení českého pohraničí shořela a v letech 1939-1940 byla zrekonstruována a dostavěna do dnešní podoby. Bouda, ležící na Bílé louce, nabízí ubytování pro 150 lidí, v provozu je také restaurace a pekárna. Od roku 2012 je v její budově umístěný minipivovar vyrábějící několik druhů piva Paroháč, který je ve výšce 1410 metrů nad mořem nejvýše položeným podobným zařízením ve střední Evropě.

RŮŽOHORKY


Horská bouda se nachází ve výšce 1280 metrů při hlavní trase na Sněžku z Pece pod Sněžkou. Původně se objekt z roku 1903 jmenoval Leischnerovy boudy, jeho název se změnil po roce 1945. Nedaleko odtud leží přestupní stanice lanovky na Sněžku. Na nejvyšší českou horu slouží turistům od února 2014 nová kabinková lanovka za více než 300 milionů korun, která za první rok provozu přepravila téměř 150.000 lidí. Moderní lanovka nahradila původní sedačkovou lanovku z roku 1949, která byla nejstarší svého druhu v ČR.

ŠPINDLEROVA BOUDA


Původní bouda, ležící na hlavním krkonošském hřebeni na hranici s Polskem ve výšce 1200 metrů nad mořem, pocházela z roku 1784, následně byla několikrát obnovena. Těsně před vypuknutím první světové války sem byla vybudována silnice z osm kilometrů vzdáleného Špindlerova Mlýna. V roce 2005 přístavbu boudy zasáhl požár, poté stavba prošla rekonstrukcí a vznikl zde hotelový komplex s kapacitou 180 lůžek. Dopravní spojení zajišťuje také autobusová linka ze Špindlerova Mlýna.

VOSECKÁ BOUDA

Turistická chata v západních Krkonoších ve výšce 1250 metrů pochází z 18. století. Svoji současnou podobu získala přestavbou po druhé světové válce. Má kapacitu 37 lůžek a jako jedna z mála krkonošských bud nebyla nikdy postižena požárem. Není připojena do elektrické sítě, elektřina je zde vyráběna vlastním agregátem.

VRBATOVA BOUDA


Leží na Zlatém návrší na hřebenech Krkonoš v nadmořské výšce 1400 metrů. Byla otevřena v roce 1964 a je pojmenována po Václavu Vrbatovi, který zde v roce 1913 tragicky zahynul při mezinárodním závodu v běhu na lyžích na 50 kilometrů spolu se svým přítelem, závodníkem Bohumilem Hančem. Nedaleko boudy se nachází mohyla Hanče a Vrbaty, postavená v roce 1925.

Zaniklé boudy