Sáva a miny, největší hrozby pro zaplavené Srbsko a Bosnu

Největší hrozbou pro Chorvatsko, Bosnu a Hercegovinu a Srbsko, kde ničivé povodně od minulého týdne postihly více než 1,6 milionu lidí, je nyní řeka Sáva. V Bělehradu, kde se vlévá do Dunaje, vybudovali záchranáři a dobrovolníci asi dvanáctikilometrovou hráz z pytlů s pískem, která má srbskou metropoli před přívaly vody uchránit. Kritická nadále zůstává situace na severovýchodě Bosny. Záplavy si na Balkáně vyžádaly asi pět desítek obětí.

Obzvláště napjatý je vývoj na Sávě v srbských městech Šabac, Sremska Mitrovica a také v Bělehradě. V sousední Bosně pak řeka ohrožuje Orašje. Toto město je obklopeno vodou, která již zaplavila sousední vesnice.

Vedle povodní a sesuvů podmáčené půdy ohrožují obyvatele Bosny minová pole. Na nich je po občanské válce z počátku 90. let stále asi 120 tisíc náloží. Ačkoli jsou minová pole zmapována, některé miny z nich zřejmě živel odnesl. Podle expertů bosenské úřady hrozbu nezlikvidovaných trhavin dlouhodobě podceňují. O nebezpečí takzvaných putujících min se hovořilo mimo jiné i po povodních před čtyřmi lety.

Nynější povodně, které jen v Bosně s takřka čtyřmi miliony obyvatel přímo postihly čtvrtinu populace, vyústily na Balkáně v rozsáhlé evakuace. V Bosně a Hercegovině muselo opustit své domovy přes 100 tisíc lidí, což je v této zemi největší nucený přesun obyvatelstva od konce války v roce 1995. Srbsko hlásí přes 30 tisíc evakuovaných, z toho takřka 14 tisíc jich je z okolí města Obrenovac nedaleko Bělehradu.

"Situace na vodních tocích se rychle mění. Především ze západní části Srbska přicházejí informace o sesuvech půdy a bahna," uvedl v tiskovém prohlášení českých hasičů Roman Hlinovský, kterého Praha v sobotu vyslala do Bělehradu jako experta na zvládání mimořádných situací.

Srbové s obavami hledí také na Dunaj, jehož hladina stále roste. Evropský veletok, který vydatně zásobují rozvodněné přítoky, by ale podle srbských hydrometeorologů měl regiony poničené již jinými řekami ušetřit. Hladina Dunaje bude v následujících dnech sice ještě stoupat, ale rekordní výšky by dosáhnout neměla, a tudíž ani překonat protipovodňové zábrany.

Teplé a slunečné počasí, které vystřídalo vytrvalé deště, umožnilo úřadům začít s úklidovými pracemi a dezinfekcí zaplavených území. Bosna v pondělí varovala, že hrozí "katastrofické" epidemie žloutenky a tyfu, neboť voda je kontaminovaná tlejícími zdechlinami zvířat. Předseda srbské vlády Aleksandar Vučić už upozornil, že srbské kafilérie začnou přijímat velké množství zvířat uhynulých v bosenské Republice srbské.

V Bosně se podle agentury ANSA ocitl milion lidí bez pitné vody, 100 tisíc domovů bylo zničeno, případně těžce poškozeno, škody hlásí i školy a nemocnice a vážně poničena je také dopravní infrastruktura. Ministr zahraničí Zlatko Lagumdžija řekl, že rozsah škod je přirovnatelný jen k válečnému řádění z let 1992 až 1995. "Jediný rozdíl je, že je méně obětí," dodal. Památku zahynulých, kterých je podle současných odhadů Sarajeva asi 30, uctila v úterý Bosna a Hercegovina dnem smutku. Úřady již také varovaly, že očekávají nárůst bilance obětí.

V sousedním Srbsku, které zatím napočítalo 19 obětí, vyhlásili třídenní smutek, který začne ve středu. Podle premiéra Vučiče je jen v nejpostiženějším Obrenovaci 14 mrtvých, očekává ale, že další se určitě najdou po opadnutí vody.

Z Chorvatska zatím hlásí ztrátu jednoho lidského života. Lítost nad vysokým počtem mrtvých vyslovila řada zemí, soustrastný telegram poslal do Bělehradu a Sarajeva také český prezident Miloš Zeman.

Se zvládáním povodní a jejich následků pomáhají na Balkáně mezinárodní týmy záchranářů, mimo jiné i Češi. Česká republika poskytla postiženým zemím také čerpadla a balíčky pro nouzové přežití. V pondělí Bosna se Srbskem požádaly mezinárodní společenství o další pomoc.

K solidaritě s postiženými opakovaně na Twitteru vyzývá srbský tenista Novak Djoković. Jeho nadace již oznámila, že tenista svou výhru z vítězného turnaje Masters v Římě věnuje obětem povodní ve své vlasti. Celkem by měla nadace poskytnout asi 600 tisíc dolarů (zhruba 12 milionů korun). Rozsah škod není zatím přesně znám. Nicméně Vučić řekl, že škody Srbska jsou desetkrát vyšší než u všech ostatních zemí v regionu.

Evropská banka pro obnovu a rozvoj (EBRD) sdělila, že zvýší svou angažovanost v balkánských zemích postižených záplavami. Přesnou výši investic pro letošní rok ještě nesdělila, nicméně před povodněmi uvedla, že by měly odpovídat 1,2 miliardy eur (33 miliard korun), jako tomu bylo minulý rok. Nyní prý připravuje ve spolupráci s dalšími mezinárodními institucemi a organizacemi pomoc.