Sibiřské Jakutsko pošle turisty do sovětského gulagu

Jakutsko, odlehlý a nehostinný region na severovýchodě Sibiře, se chystá nalákat turisty na historickou pamětihodnost, která v jiných končinách Ruska chátrá a mizí. Někdejší vězeňské tábory z éry komunistického diktátora Josifa Stalina, známé jako gulag, se mají stát vizitkou Jakutska. Alespoň podle představ místních stratégů turistického ruchu.

"Gulag má dneska všechny šance stát se vizitkou k přilákání turistů, předmětem vědeckých výzkumů, exkurzí a zájezdů. Na příkladu událostí na Ukrajině vidíme, jak je důležité zachovat si svou historickou vzácnost. Tento projekt uchová historické dědictví nejen republiky, ale i celé země," nadchla se podle jakutské agentury Jasia oblastní ministryně pro rozvoj podnikání a turistiky Jekatěrina Kormilicynová.

S nápadem původně vyrukovala starostka vsi Topolinoje, v jejímž okolí se zachovaly pozůstatky hned několika lágrů. Jejich zvelebení by prý mohlo přidat na atraktivnosti výletům za polární kruh, a tak projekt dostal zelenou. Na řekách Olčan a Ilnekan a u sendučenského naleziště minerálů, kde se dříve lopotili vězni pod dohledem dozorců, tak mají vzniknout "turistické tábory".

Gulag byla původně zkratka Hlavní správy táborů, než se vžila jako synonymum pro utajenou říši tisíců táborů nucených prací, rozprostírající se po všech časových pásmech Sovětského svazu od Bílého moře k Černému a od polárního kruhu ke středoasijským pouštím.

Jen v období Stalinovy hrůzovlády (1929-1953) prošlo tábory nejméně osm milionů lidí. Podle historiků pouze v období 1934-1953 zemřelo v lágrech přes milion lidí. Údaje, utajované až do konce 80. let, jsou ale stále neúplné a často rozporuplné.

Platí to i o odhadech, že v sovětských táborech mohlo být vězněno přes 100 tisíc občanů bývalého Československa. Někteří historici se ale přiklánějí k mnohem nižšímu číslu, asi 37.000, přičemž nejvíce postiženi byli obyvatelé někdejší Podkarpatské Rusi. Přesnější odpověď by mohlo dát otevření ruských archivů.