Spuštěn jen minutu. Miniaturní betlém na pardubickém zámku

Na Štědrý večer budou mít návštěvníci Východočeského muzea na pardubickém zámku výjimečnou možnost vidět v chodu miniaturní betlém Antonína Schauera z Vysokého Mýta. Pro veřejnost se spouští jen zhruba na minutu za celý rok. Byl vytvořen ze slabého papírového kartonu, některé součásti jsou však tak malé, že není jasné, jak vlastně vznikly, řekl Radim Urbánek z Regionálního muzea ve Vysokém Mýtě, které betlém vlastní.

"Část je vystříhaná, část je vysekávaná. Je tam ale třeba žebřík, který má nejtenčí šprušli pod milimetr silnou, a my nevíme, jakým způsobem to vyrobil," uvedl Urbánek.

Pohyblivý skříňkový betlém pochází z roku 1854 a je umístěn ve skříňce o rozměrech pouhých 63 krát 36 centimetrů. Dva hodinové strojky pohánějí mechaniku, která rozhýbává nejen 13 postaviček, ale i další prvky, jako vodní a větrný mlýn, vodopád ukrytý ve svahu, žebřiňák jedoucí do kopce či muže s flašinetem. "Pak je tam ještě drbna ve vikýři na střeše a čas od času, asi jednou za pět vteřin, vykoukne z okna ven, jako by něco vykřikla," popsal betlém Urbánek.

Ručně malované figurky mají rozměry pouze od tří do 65 milimetrů, ve stupňovité krajině je jich rozeseto téměř 90. Celý betlém je výjimečně propracované dílo, v detailech až do nevídaného zmenšení. Dokonale jsou například zvládnuté jednotlivě oddělené a přesně vykreslené lístečky bylin a stromů nebo mříže na bráně města v pozadí.

Ze dvou hodinových strojků je jeden zřejmě původní, druhý byl nahrazen novějším, ale i tak více než 50 let starým. Pohyb se přenáší pomocí speciálních nití. V depozitáři se spouští jen jednou měsíčně na jeden minutový cyklus, častějším používáním by trpěl.

Betlém dlouho ležel rozebraný ve sbírkách muzea. Restaurován byl teprve v roce 2012. Podle Urbánka je unikátní svou miniaturizací. Je to podle něj prokazatelně nejmenší mechanický betlém v Čechách a pravděpodobně i celé střední Evropě z doby kolem poloviny 19. století. Přitom v době jeho vzniku se začaly naopak vytvářet velké monumentální pohyblivé betlémy včetně slavného třebechovického.

Antonín Schauer (asi 1817 - 1871) založil ve Vysokém Mýtě jeden z prvních fotografických ateliérů a věnoval se také malbě a kresbě. Byl na svou dobu recesistou, což dosvědčuje i figurka drbny v okně, a invenčním člověkem. Své dovednosti propůjčoval především k výrobě reklamních plakátů na bály a zabijačkové hody pořádané v jeho oblíbené restauraci U Lípy.