Větrných turbín je tam o šest víc než domů. Feldheim je zatím jediná obec v Německu, která získává všechnu energii z obnovitelných zdrojů. Větrné turbíny a dvě továrny na bioplyn a biomasu jinak všední vesnici jihozápadně od Berlína zajišťují teplo, elektřinu, pracovní místa, ale i pozornost tisíců turistů.
Bez větrného parku by byl upravený Feldheim s cihlovými stodolami a vodní nádrží zřejmě jen další běžnou vesnicí v Braniborsku. Přeměna vesnice asi půldruhé hodiny cesty od německé metropole v model využití obnovitelných zdrojů energie začala v roce 1995, kdy energetické společnosti postavily pět větrných turbín na pozemcích za obcí, které jim místní pronajali.
Větrný park se postupně začal rozšiřovat a místní se rozhodli pronajmout si část distribuční sítě od energetického koncernu E.ON, na kterou byla ves tehdy napojena. To ale společnost odmítla, a vesnice tak ve spolupráci s městem Treuenbrietzen, pod které spadá, a německou společností působící v oblasti větrné energie Energiequelle GmbH vybudovala rozvodnou síť vlastní. Na financování projektu za půl milionu eur (téměř 12,7 milionu korun) kromě půjček přispěla i většina feldheimských domácností. Každá si za tři tisíce eur (asi 76 tisíc korun) koupila podíl v obecní společnosti, která teď síť spolu s Energiequelle vlastní.
Díky 43 větrným turbínám a čtyři roky staré továrně na bioplyn, která dodává teplo do domácnosti a maštalí, není v obci nouze o práci, tvrdí mluvčí společnosti Energiequelle Werner Frohwitter. Místo v nich našly tři desítky lidí. Další dvě desítky míst zajistila místní továrna na výrobu zařízení pro fotovoltaické články. Vesnice s asi 145 obyvateli má nulovou nezaměstnanost a práci v ní prý hledají i lidé v okolí.
"Díky tomu tady zůstávají mladí lidé, nestěhují se pryč," řekl Frohwitter. Jedním dechem však připouští, že odchod lidí do měst je největší problém, který vesnici v dalších letech čeká. "Možná ten trend nemůžete zvrátit, ale můžete jej do jisté míry pozastavit," tvrdí s přesvědčením ve spartánsky zařízeném informačním středisku.
Německo chce do roku 2020 z obnovitelných zdrojů jako vítr nebo slunce získávat 35 procent veškeré energie. Do roku 2050 by to mělo být 80 procent, ale to už Feldheim se svými 100 procenty splnil. Větrný park ročně vyrobí elektřinu, která by stačila městu s dvaceti tisíci obyvatel. Místním jde z celkové produkce jediné procento a zbytek Energiequelle prodává do regionální distribuční sítě.
Feldheimští mají elektřinu o 35 procent levnější než v Berlíně. Za deset let, do kdy mají cenu garantovanou, může být rozdíl v cenách dvojnásobný, počítá Frohwitter. E.ONu ve vsi zbyli tři odběratelé: "Dvě rodiny a autobusová zastávka," tvrdí mluvčí v odpoledním tichu. Vrtule nejbližší turbíny se otáčí asi osm set metrů za posledním domem obce. Do centra obce hukot nedoléhá a větrného parku si je odtud možné všimnout jen při pohledu mezi štíty domů.
O jinak málo zajímavý Feldheim, kde naproti téměř nové nabíjecí stanici na elektromobily přes ulici parkuje trabant, mají kvůli 129 lopatkám turbín za humny zájem turisté. Minulý týden tu natáčel záběry pro film o zelené energii americký štáb, zatímco novináři z Brazílie nebo Vietnamu fotografovali traktor orající pole pod turbínami. Loni, kdy se německá koaliční vláda po katastrofální havárii v japonské jaderné elektrárně Fukušima dohodla, že Německo do roku 2022 zavře všech sedmnáct jaderných elektráren, Frohwitter vesnicí provedl na tři tisícovky "energetických turistů" - mnoho jich prý bylo z Japonska, které poslední fungující jaderný reaktor odpojilo kvůli údržbě na začátku května.
Na otázku, zda by se Feldheim mohl stát modelem pro jiná místa, mluvčí jasnou odpověď nemá. Jednou věcí je podle něj vítr. V nechráněném Feldheimu vane průměrnou rychlostí asi 21 kilometrů za hodinu, přičemž na provoz turbín stačí třetina. V obci však i tak plánují stavbu akumulátoru, aby pokryli propady v dodávkách proudu, a v zimě v místní továrně na biomasu spalují dřevěnou drť, aby v mrazivém počasí zajistili dost tepla.
Další věcí je přijetí takových projektů. Lidé demonstrují proti tomu, aby větrné parky stály v okolí jejich domovů, i když protesty nejsou tak organizované jako v případě jaderné energie, řekla analytička Postupimského institutu pro výzkum dopadu klimatu (PIK) Brigitte Knopfová. Německo loni z obnovitelných zdrojů získávalo pětinu energie. V Braniborsku, kde to byl dokonce dvojnásobek, jsou "tyto otázky víc na očích". Daně z obnovitelných zdrojů však zdrojem nespokojenosti nejsou. "Je to spíše typický jev NIMBY (not in my backyard, ne na mém dvorku), lidé jsou ochotni platit za obnovitelné zdroje, ale nechtějí, aby jim turbína stála před domem," říká Knopfová.
