Hlavní náměstí chorvatského Záhřebu, které 71 let neslo jméno vůdce poválečné Jugoslávie maršála Josipa Broze Tita, bude přejmenováno na náměstí Chorvatské republiky. Tito, který Jugoslávii vládl v letech 1945 až 1980, je v Chorvatsku nadále kontroverzní postavou. Zatímco někteří ho označují za vraha, jiní ho vnímají jako osvoboditele.
Tito, který za války stál v čele komunistických partyzánů, zemřel 4. května 1980 po 35 letech vládnutí nad Jugoslávií jako federací šesti republik - ty všechny jsou dnes samostatné. O jeho odkaz se dodnes vedou spory. Pro jedny byl osvoboditelem a sjednotitelem Jugoslávie, který se vzepřel nacismu i stalinismu, dokázal obratně lavírovat mezi Západem a Východem a udržel multietnickou zemi pohromadě. Pro své odpůrce byl tyran, demagog schopný dosahovat svého cíle jakýmikoliv prostředky i hamižný požitkář, jehož smrtí začal i rozpad jeho režimu a státu.
O změně jména náměstí, kde se nachází chorvatské národní divadlo a záhřebská univerzita, rozhodla správa města v čele se starostou Milanem Bandičem.
Bandić, který je teď nestraník, je bývalým členem sociálnědemokratické strany a v mládí se hlásil ke komunistům. Loni v červnu se stal pošesté starostou Záhřebu, ale jelikož se mu nepodařilo získat podporu většiny v městské radě, domluvil s novou krajně pravicovou stranou, že bude usilovat o přejmenování náměstí výměnou za to, že ho strana podpoří.
Pravicové skupiny v Chorvatsku Tita označují za komunistického diktátora a vraha, jehož vítězní partyzáni zabili asi 20 tisíc vojáků fašistického režimu ustašovců, který ovládal Chorvatsko v letech 1941-1945, a tisíce civilistů, kteří z Jugoslávie prchali po válce.
Levice naopak Tita vnímá jako symbol boje proti fašismu a jednu z nejdůležitějších postav chorvatských dějin. Rozhodnutí o přejmenování náměstí podle ní symbolizuje odklon Chorvatska od protifašistického výkladu historie.
