V Berlíně jezdí první samořídicí autobus nazvaný Olli. Sice zatím pojme jen osm cestujících, pohybuje se rychlostí kolem devíti kilometrů v hodině a občas "vidí" překážky v místech, kde žádné nejsou, jeho výrobci ale věří, že už za pár let bude silnice zvládat úplně bez problémů.
"Za čtyři roky bychom chtěli být tak daleko, aby byl Olli schopen přímo z továrny samostatně dojet k zákazníkovi, který si ho objedná," říká Damien Declercq ze společnosti Local Motors, která samořídicí autobus vyvíjí.
"Nevychytané mouchy"
K představě Declercqa má zatím Olli, který spíše než běžný autobus připomíná kabinu lanovky, poměrně daleko. V uzavřené firemní zóně na jihu německé metropole jezdí po předem dané trase, z níž se nemůže odchýlit. Když na cestě narazí na překážku, zastaví sice spolehlivě několik metrů před ní, ale objet ji ještě sám nedokáže.
Navíc na některých místech zničehonic prudce zabrzdí, i když tam žádná překážka není. Během asi desetiminutové jízdy, kterou ve všedních dnech absolvuje během pracovní doby každou půlhodinu, to udělá třeba i čtyřikrát. Pro případy skutečných i virtuálních překážek je zatím vždy na palubě obsluha, která dá autobusu manuálně povel, aby pokračoval v jízdě, nebo ho joystickem navede okolo překážky.
Nový a větší Olli
Ještě do konce letošního roku by to ale měl Olli podle Declercqa zvládat sám. Místo nynějších čtyř lidarů, kterými za pomoci laserových paprsků určuje svou polohu, jich totiž v nové verzi bude mít osm, díky čemuž by měl být schopen mnohem přesněji reagovat na své okolí. Declercq věří, že ještě před koncem letošního roku bude možné začít autobus testovat v běžném provozu.
Po světě zatím jezdí tři kusy Olliho - kromě berlínského jeden ve Spojených státech a další v Dánsku. Už nyní ale mikrotovárna v Berlíně montuje další trojici těchto elektrických autobusů. Cena jednoho je zatím okolo 280 tisíc eur (7,4 milionu korun), což by se ale podle Declercqa mělo s chystaným rozšířením výroby změnit.
Měnit se podle poptávky má i velikost autobusů. "Pro městskou dopravu potřebujete velkou kapacitu, místo pro 50, 80, 100 osob. Při jiných příležitostech vám zase stačí místo pro jednoho nebo pro dva," naznačuje Declercq, kudy se bude firma při výrobě ubírat.
Samořídicí taxi
Do budoucna se chce místo prodeje samořídicích dopravních prostředků soustředit hlavně na jejich pronájem. "Budete mít aplikaci, na které si objednáte auto, které vás vyzvedne před vaším domem. Zadáte destinaci a auto vás tam doveze," plánuje francouzský manažer.
Žádné geografické hranice pro svou expanzi společnost podle Declercqa nemá. "Půjdeme tam, kde je poptávka. Když si Praha bude chtít koupit sto našich autobusů, tak to určitě zvážíme," usmívá se.
