Mladí návrháři
Nechceme skončit u komerce bez nápadu, říkají návrháři značky LaFormela

Průhledné sexy šaty, ale i jemné bílé modely představují tvorbu značky LaFormela. Tu tvoří trojice mladých návrhářů - Antonín Soukup, Miroslava Kohutiarová a Katarína Kopková. Svou kolekci Raven´s Flight představí na páteční přehlídce Shooting Fashion Stars 2012.

Co je hlavní inspirací kolekce Raven´s Flight?

Katarína: Havran.

Miroslava: Na začátku to byla má semestrální práce. Řekli jsme si, že rádi pracujeme s barvami a uděláme něco, co jsme ještě nedělali. Vznikl z toho havran - inspirujeme se jeho tvarem, letem a hlavně peřím.

Antonín: Každý si pod havranem představí černou barvu, ale není to jen o tom havranovi, je to i o duchovnu, o reinkarnaci do toho zvířete. My se inspirujeme havranem, ale kolekce spěje do bílé, otevírá se duše člověka, protože peří je takový obal.

Proč jste se přihlásili?

Antonín: Každý návrhář u nás má cíl, aby ho lidé viděli, chce jít po soutěžích. My jsme se před dvěma lety zúčastnili Styl a Kabo, to byla naše úplně první kolekce, kterou jsme udělali pod značkou La Formela, a pak jsme se účastnili Prague Fashion Weekendu. Tady v Čechách jsou jedině tyhle tři soutěže. Je dobré se všude ukázat. Hlavně jsme si chtěli dokázat, jestli to, co jsme udělali, má nějaký smysl. Do budoucna plánujeme zahraničí. Tam jsou mezi soutěžemi velké rozdíly.

V čem?

Antonín: Je tam víc peněz.

Katarína: I veřejnost se o to víc zajímá. Tady lidé návrháře málo sledují. Je to jen o známých návrhářích.

Antonín: Je ale nutné podotknout, že z těch tří soutěží je Shooting Fashion Stars na první příčce. Je to opravdu profesionální přístup. Neplatili jsme ani žádné peníze za prezentaci. Nebo za přihlášku. Poskytují nám výborné možnosti, chtějí, aby koncept každého designéra byl ucelený a zároveň šel dohromady jako pěkná show. Máme s nimi i mítinky. Jsme z toho překvapeni. Je to na úrovni, jak si to představujeme v zahraničí.

Miroslava: Výborná byla také konzultace s Jakubem Polankou, který nám poradil. Má zkušenosti ze zahraničních. Vnukl nám myšlenku kolekci rozšířit. A byli jsme rádi za zpětnou vazbu.

Jaké je to pracovat ve třech?

Antonín: Zajímavé. Někdy člověk přemýšlí nad tím, co by dělal, kdyby byl sám, s kolegy jsme tak sžití. Když chci udělat jednu věc, najednou můžeš mít pocit, že to bez toho druhého nezvládneš. Ale jsou to spíš výhody než nevýhody.

Jak vypadá vaše spolupráce v praxi?

Miroslava: Vždycky se radíme. Každý k tomu něco řekne a nakonec se vždy dohodneme. Je to o kompromisech.

Antonín: Za ty dva a půl roku jsme se naučili malinko ustupovat, nestát si až tak za vším. Někdy má ten druhý lepší ideu a může oděv dovést do jiné sféry.

Jak těžké pro vás bylo udělat si jméno?

Katarína: Je to i o známých. Ti pracují v časopisech jako stylisti, ptají se, jestli něco máme.

Miroslava: A chtějí mladou českou značku.

Antonín: Ale zase je pravda, že to nemusí být pravidlo. Máme třeba kamarádku, kterou známe dlouho, a když jsme udělali první kolekci, tak si půjčila snad jednu věc. Byli jsme z toho zklamaní.

Jaké jsou vaše modely?

Antonín: Nemáme vyhraněný styl. Děláme podle toho, jak se cítíme. Je to underground, pohodlné věci. Asi bychom to nazvali experiment.

Koho byste chtěli obléknout?

Antonín: Já třeba zpěvačku Lykke Li.

Miroslava: Šéfredaktorku japonského Vogue Annu Dello Ruso.

Co sami nosíte?

Katarína: Vzhledem k tomu, že vše šijeme po jednom kuse, vše je originál a na prodej, tak si to nemůžeme dovolit nosit. Ale když je nějaká akce, tak si něco na sebe vytvoříme.

Antonín: Oblékáme se v běžných řetězcích jako každý. Zara, Topshop, někdy i H&M. Začali jsme hodně nakupovat přes internet.

Uživí vás navrhování?

Antonín: Nevěnujeme se jen šití. Všichni pracujeme. Abychom mohli život naši kolekci.

Co děláte?

Katarína: Já dělám visual merchandising pro jednu německou společnost.

Antonín: Já dělám pro Bottegu vizuál a asistenta.

Miroslava: Já pro Max Maru. Líbí se mi i komunikace se zákazníkem, potřeby české ženy. Pohled na módu.

Takže se navrhováním u nás nelze uživit?

Antonín: Těžko. U nás ne. Jsem o tom přesvědčený.

Katarína: K tomu, aby se člověk uživil musí sklouznout do jednoduché formy a tomu se bráníme.

Antonín: Všimli jsme si kreativních designérů v Čechách, kteří dnes dělají věci, které vypadají jako bez nápadu, komerčně a ne novodobě. Nejdou dopředu. Nikdo jim to nezazlívá. Proto bychom chtěli jít spíš za hranice.