Po více než dvaceti letech letos zřejmě archeologové skončí s vykopávkami u Moravského Krumlova na Znojemsku, kde byly jedny z největších pravěkých dolů v Evropě. Těžil se v nich rohovec na výrobu pazourku. Dokonce i v době, kdy už nebyl vůbec potřeba, řekl Martin Oliva z brněnského Ústavu Anthropos. Doly tak přinášejí stále více otazníků. Odborníci míní, že dolování mělo v době bronzové a železné zřejmě společenský nebo rituální význam.
Na Krumlovsku mezi obecmi Vedrovice a Maršovice se dolovalo tisíce let. V době lovců a sběračů měl rohovec svoje opodstatnění, protože se z něj dělaly nástroje. V době bronzové a železné tomu už ale tak nebylo. "Vrchol těžby je v době bronzové, kdy to už nebylo potřeba," uvedl Oliva. V druhém a prvním tisíciletí před naším letopočtem už člověk dělal nástroje z bronzu a později ze železa.
Na Krumlovsku přesto lidé přemisťovali dál tisíce tun zeminy. Některé hřbety snížili až o několik metrů, zapustili do nich osmimetrové šachty, vytěžili rohovec a na místě ho rozštípali. Rubaninu na úbočí kopců pak nanesli nazpět, aby pozůstatky těžby skryli.
"Jsou to fantastické okolnosti, obrovské kvantum práce odvedené pro nic za nic," uvedl Oliva. Podle něj byl význam této činnosti společenský, náboženský či rituální, například jako cesta k předkům, od kterých si brali jejich potomci odkaz.
Letos vědci ověřili, že hypotéza o odtěženém povrchu a jeho nanášení zpět v několikametrové výšce je správná. Podle Olivy byly velké doly například i na Balkáně. Také zde byly později znovu vyplněny vytěženým materiálem, nejde ale o tak velkou plochu, jako tomu bylo na Krumlovsku.
"Těžba měla v době bronzové symbolický, sociální význam. Zřejmě šlo o to, aby se co největší počet lidí zúčastňoval práce, kterou někdo organizoval. Ten si tak upevňoval svoje společenské postavení. Dokázal, že něco takového, byť zbytečného, dokáže zorganizovat," myslí si Oliva.
