Renesanční umění
Jindřichohradecký zámek přichystal několik novinek

Zámek Jindřichův Hradec v sobotu zpřístupní zelené pokoje v Adamově stavení s obnovenou renesanční výmalbou. Práce v pěti místnostech stály 450 tisíc Kč. Zajímavostí v jídelně je falzum límce, o němž se traduje, že ho měl na sobě Vilém Slavata při pražské defenestraci roku 1618. 

Loni zámek navštívilo 57 450 lidí, o tisíc více než předloni. Tržby dosáhly čtyř milionů, meziročně stouply o 600 tisíc korun díky tomu, že zde v roce 2016 natáčelo několik zahraničních filmových štábů.

Dva předpokoje, jídelna, ložnice a kabinet vznikly jako byt Adama II. z Hradce a v 17. století zde žili někteří členové rodiny Slavatů. Malby na zdech se opravovaly naposledy začátkem 90. let minulého století.

"Jsou tu nádherné stropy. Při restaurování šlo o drobnou práci, kdy se kousek po kousku vyčistily desítky čtverečních metrů a na některých místech se objevily původní vzory. Třeba v předpokoji u stěny zlatá, patronová malba, která byla zcela šedá a nebyla vidět," řekl kastelán zámku Jan Mikeš, který má tři prohlídkové trasy a Černou věž, na jejíž ochoz vede 149 schodů. Po obnově má výmalba dle Mikeše živější barvy.

Nejvíc času strávili restaurátoři v jídelně na dosud neopravovaných malbách z 16. století, kde chyběly kusy omítek a byly díry ve stěnách. "V jedné z místností se podařilo odkrýt štětcovou podkresbu mužské a ženské figury, která byla nejspíše malířským návrhem pro výzdobu okenního výklenku," popsal restaurátor Luboš Zeman. Neprovedené návrhy Adam II. zřejmě neschválil a nechal zamalovat.

V pěti místnostech se obměnila i expozice. Nově přibližuje život Slavatů v první třetině 17. století. Jediným dochovaným renesančním předmětem je totiž skříň, vše ostatní je podle Mikeše zničené, odvezené - některé obrazy mají Lobkowiczové - nebo věci shořely při požáru v roce 1773.

"Mezi nejzajímavější předměty patří posmrtný portrét Lucie Otýlie z Hradce nebo okrasný límec a manžety rukávů, které měl na sobě údajně Vilém Slavata, když ho v roce 1618 vyhodili z okna Pražského hradu. Donedávna byly pokryty krví, restaurátoři ale zjistili, že se jednalo o inkoust z 19. století. Někdo tak chtěl zdůraznit věrohodnost té legendy. Ve skutečnosti je to dámský límec z konce 16. století, ale přesto úžasný exponát," řekl Mikeš. S třeboňským archivem jedná o tom, že by si zapůjčil další doplňky ze slavatovské garderoby jako historické boty, klobouk Karla Felixe Slavaty i rukavičky Františky z Meggau.