Odvozeniny
Mlynář či kovář. Řemesla se v evropských jménech nezapřou

Velká část evropských příjmení je odvozena od řemesel, například mlynář byl u zrodu nejběžnějších příjmení v Německu, Švýcarsku či na Ukrajině. U Seveřanů a ve Španělsku nebo ve Francii jsou zase běžná příjmení, jež vznikla odvozením od mužského jména. Vyplývá to z aktualizované mapy nejčastějších evropských příjmení, jejímž autorem je Čech Jakub Marian.

Obvyklá jsou v mnoha zemích Evropy podle Marianových stránek také přívlastková příjmení. V České republice, Slovinsku a Polsku je nejčastější Novák, respektive Nowak. V Maďarsku má nejvíce lidí příjmení Nagy (velký), v Rusku Smirnov (odvozeno od mírný), v Itálii Rossi (červený) a v Turecku Yilmaz (statečný).

Řada příjmení vznikla z řemesel či povolání, například "mlynář" je nejčastějším příjmení v Německu (Müller), Švýcarsku (Müller) či na Ukrajině (Melnyk). V Británii a Lucemburku je dnes nejběžnějším příjmením "kovář" - Smith (Británie) a Schmit (Lucembursko). V Marianově aktualizované mapě přibylo i nejčastější příjmení v mladém evropském státě Kosovu - Hoxha (kněz).

Statistiky 

Sedmadvacetiletý český lingvista a matematik Marian vycházel při sestavování své mapy z oficiálních statistik jednotlivých zemí, z publikovaných zpráv o těchto statistikách a v některých případech i z telefonních seznamů.

"Ačkoliv mluvím několika evropskými jazyky, nemohl jsem rozumět jménům všech zemí," uvedl Marian. Pomohly mu ale různé překladače, na internetu pátral i po etymologii jmen. Díky tomu se dozvěděl řadu zajímavostí, jak sám říká. Například to, že v litevštině se dá u mnoha ženských příjmení podle koncovky poznat, zda je žena svobodná, či vdaná.

Marian též uvedl, že mnohé jazyky při vývoji příjmení dávaly přednost mužům, tedy že příjmení vzniklo přidáním koncovky ke křestnímu jménu muže. Například ve Španělsku vznikl Fernández ze jména Fernando, či González ze jména Gonzalo. I když nejčastější španělské příjmení García, které má asi 1,5 milionu Španělů, vzniklo jinak. Pochází zřejmě z baskičtiny.

"Prakticky všechna běžná příjmení ve Švédsku, Norsku, Dánsku a na Islandu, kde se mluví severogermánskými jazyky, jsou patronymická," uvedl Marian. Vysvětlil, že ke jménu se přidá koncovka "syn". Tak například Gunnlaugsson je odvozeno od jména otce a znamená Gunnlaugův syn. Na Islandu se ale užívají i matronyma, tedy jména po matce - třeba Helguson je "syn Helgy".

Problematický Ivanov

Marian se díky svým stránkách setkal prý také s komentáři čtenářů, kteří i do lingvistiky pletou politiku. "Například jeden člověk žádal, abych z mapy odstranil nejběžnější příjmení v Estonsku Ivanov, protože většina Ivanovů jsou etničtí Rusové," vzpomněl Marian na jednu z reakcí. Ivanov je podle jeho mapy nejběžnějším příjmením i v Bělorusku a Bulharsku.

Marian uvádí, že jeho internetové stránky se zaměřují zejména na výuku jazyků, což byl i jejich prvotní účel. Po vytvoření mapy evropských příjmení chce Marian v budoucnu udělat podobné mapy i pro jiné části světa, ještě předtím se chystá sestavit mapu nejběžnějších křestních jmen v Evropě.