V zamlžených zelených horách na jihozápadě Číny, hodinu cesty od nejbližší silnice, obývají vesničané obrovskou jeskyni. Ta se stala domovem pro 18 rodin, které jsou odhodlány tady zůstat.
Čung-tung, vesnička ukrytá ve skalách, má sice už dlouho elektřinu, ale jejím jediným spojením s vnějším světem je stezka, která se klikatě vine krajinou v provincii Kuej-čou.
Chystá se však změna. Jedna společnost podnikající v turistice nedávno postavila za 15 milionů jüanů (asi 56,7 milionů korun) lanovku spojující jeskynní vesničku s údolím. Její uvedení do provozu, které se připravuje na 1. května, má usnadnit vesničanům život. Podle vedení společnosti totiž budou moci lanovku používat zdarma.
Dnes si obyvatelé Čung-tungu musejí sami ručně nosit potraviny a další produkty, které si kupují v nejbližším městě vzdáleném tři hodiny chůze.
Někteří vesničané jsou nadšení. Předpokládají, že lanovka přiláká více turistů, kteří sem jezdí obdivovat pitoreskní krajinu, a že jim tedy poplyne více příjmů z turistiky, které jsou v této chudé čínské provincii klíčové.
Jiní jsou kritičtí: "Před 15 lety nám slíbili, že tu postaví silnici. Ale potom zjistili, že mohou vydělat více peněz na turistice, když vše ponechají v původním stavu," říká Wang Sing-kuo, který žene své stádo koz do ohrady nedaleko monumentálního vstupu do jeskyně hluboké 200 metrů. Podle jeho názoru se úřady rozhodnou investovat do rozvoje některé lokality jedině tehdy, když na tom mohou zbohatnout.
Navíc lanovka není pro obyvatele příliš praktická, protože slepice a předměty, které by překážely, se v kabinách nebudou moci vozit, dodává.
V obrovské jeskyni, jejíž strop sahá do výše několika desítek metrů, stojí domky postavené ze všeho, co měli její obyvatelé po ruce. Kolem jsou hromady dříví na topení, pračky, visí tu sušící se prádlo a zelenina, a to vše obklopuje jakési prašné náměstíčko, kde se příležitostně hraje basketbal. Většina obyvatel patří k etnické menšině Miao, která má v Číně asi deset milionů příslušníků.
Staří lidé si jen s obtížemi vzpomínají, kdy se sem nastěhovali první obyvatelé. Většina obyvatel jeskyně soudí, že to byla před mnoha generacemi.
Wangův otec vypráví, že se jeho rodina přistěhovala později, když byl ještě velmi malý. Bylo to krátce po roce 1949 a nástupu komunistů k moci. Když je armáda pronásledovala, uchýlili se do jeskyně, kde kdysi žili bandité.
V 90. letech minulého století si tu jako první otevřel ubytovnu pro turisty. Vydělává v přepočtu asi 675 tisíc korun ročně. Z nové lanovky je nadšený: "Turisty sem doveze lanovka a vydělám si více," říká.
Vláda už deset let vybízí vesničany, aby se přestěhovali. Wangův otec to vždy odmítal z obavy, že přijde o své příjmy. Kromě ubytovny pěstuje kukuřici a prodává kuřata chovaná ve volném chovu.
Wej Siao-chung doufá, že lanovka přiláká mladé lidi z měst, kam odešli za prací. Od zahájení ekonomických reforem konce 70. let se stamiliony Číňanů přestěhovaly do měst a venkov se vyprazdňuje.
Šéf společnosti, která lanovku postavila, pan Luo, slibuje, že nový projekt vesnici oživí: domy se opraví, otevře se tu škola a jeskyně se vyčistí. "Do pěti let vytvoříme prostředí příznivé turistice," slibuje.
Jeden z turistů, který jeskyni navštívil, však prohlašuje, že rozhodně nikdy nepojede lanovkou, která podle něho ničí krásu a originální styl tohoto místa.
Wang Sing-kuo přiznává, že mu jeskyně chyběla, když pracoval jako dělník na jihu. Svou budoucnost si bere k srdci: "Nebydlíme v zoologické zahradě, ale vypadá to tak," poznamenává, kdy si desítka turistů pořizuje fotografie. "Neodvažuju si představit, jak to tady bude zítra vypadat," říká.
