Kutná hora
Restaurátoři objevili v Kostnici hroby s obětmi moru a hladomoru

Restaurátoři objevili v kutnohorské kostnici další hromadné hroby s oběťmi moru a hladomoru. Jejich zbytky byly i pod jednou ze čtyř velkých pyramid složených z lidských kostí, kterou letos restaurátoři rozebrali. Celkově již počet hromadných hrobů objevených v kostnici stoupl z 32 na 34 a jde o evropský unikát, řekl novinářům Jan Frolík z Archeologického ústavu.

Jedna z nejnavštěvovanějších památek středních Čech prochází rozsáhlou rekonstrukcí, která začala v roce 2014 a má trvat až deset let. S demontáží kostí, pocházejících od obětí moru a husitských válek, začali restaurátoři koncem loňského listopadu. Jednotlivé lebky a kosti ze severozápadní pyramidy uložili do 1500 krabic. Velká část byla poškozená.

Po renovaci bude unikátní věž opět sestavena, restaurátoři to chtějí stihnout do prosince příštího roku. Hlavní projektant Vít Mlázovský však uvedl, že ho skladba pyramidy zklamala. Její tvůrci podle něj udělali pouze obvodovou vrstvu a vnitřek vysypali zbytky kostí. Restaurátoři budou muset zvolit jiný postup, aby věž vydržela déle.

Po odkrytí cihlové podlahy pod pyramidou archeologové objevili nejspodnější část hromadných hrobů. "Provedli jsme tam archeologický výzkum. Zjistili jsme, že žádné hroby z doby existence kostnice tam nejsou. Naopak jsou tam zbytky nejhlubší dochované části dvou dalších hromadných hrobů obětí moru a hladomoru, které tady máme všude kolem kostnice," uvedl Frolík.

Přes tisíc nebožtíků

Starší hroby odborníci spojují s hladomorem v roce 1318, mladší s morovou epidemií v letech 1348 až 1350. Na povrchu zřejmě nebyly označeny, protože jinak by nemohly být starší narušeny při dalším pohřbívání. Stejná situace se opakovala při výstavbě kaple a kostnice v druhé polovině 14. století. Základy kaple byly tehdy vyhloubeny bez respektu k hrobům a některé z nich se tím narušily.

Minimálně ve čtyřech hromadných hrobech jsou podle Frolíka oběti hladomoru a v 11 pozdější morové epidemie. Zbytek musejí odborníci ještě prozkoumat. "Je to evropsky unikátní, protože dohromady z těch hromadných hrobů máme asi 1200 nebožtíků. Mám pocit, že předtím největší počet jednoznačných obětí moru je Londýn asi 700, takže máme i trošku víc. A především všude se muselo velmi klopotně přírodovědeckými metodami dospět k tomu, jestli jsou to opravdu oběti moru nebo nějaké jiné epidemie. My to víme dopředu na základě kombinace archeologie a historických pramenů," dodal Frolík.

Rekonstrukci kostnice sedlecká farnost financuje z peněz vybraných na vstupném. Práce si dosud vyžádaly 45 milionů korun, jenom v letošním roce to bude přes 11 milionů korun. Po celou dobu oprav je památka přístupná turistům. Loni si kostnici prohlédlo 426 tisíc lidí, letos to zřejmě bude až půl milionu.