Ústecké městské muzeum otevřelo výstavu Odneseno - domov ve věcech. Vypráví příběhy věcí, které si při nuceném odchodu ze svých domů s sebou vzali Němci žijící do druhé světové války ve východní a střední Evropě. V zavazadlech byl plyšový medvěd, příbory, modlitební knížka či dýmka. Prohlédnout si věci a přečíst jejich příběhy mohou lidé přijít do muzea do 14. května.
Autorem výstavy je Dům německého východu v Mnichově. Muzeum připravilo český překlad a doplnilo exponáty z Ústecka a Děčínska. "Na předmětech je zajímavé to, že to byly věci, které pro ty lidi měli mimořádnou osobní hodnotu, proto si je přibalili do většinou jen malého zavazadla, které měli k dispozici," řekl kurátor výstavy Tomáš Okurka.
Při nuceném odchodu si Němci mohli vzít jen zavazadlo vážící 30 až 50 kilogramů. "Zpravidla si brali nejnutnější věci, jako šaty, základní vybavení kuchyně, peřiny a k tomu velmi často nějakou osobní věc, jako modlitební knížky, hračky pro děti," uvedl Okurka. Mezi předměty je šachovnice, kufřík, vyšívaný ubrus nebo svetr, který si sám upletl pozdější profesor Eduard Hlawitschka před odsunem z Dobkovic na Děčínsku.
Kapesníky s monogramem KZ byly přineseny v utečeneckém zavazadle z Prahy. "KZ znamená Käthe Zichová z Rosenfeldu. Fleky nezmizely. Jsou od rtěnky, kterou se Němcům kreslily na tváře hákové kříže," poznamenala na cedulku Brigitte Wenzlová, která je na výstavu půjčila.
Plyšový medvídek patřil děvčátku z Brna. To odešlo s rodinou do Vídně a později do Mnichova. Sáňky vzala z Karlových Varů při odchodu matka pro svého syna. Dětská židlička byl vánoční dárek holčičce z Moravy, která v roce 1944 jako tříletá prožila poslední Vánoce ve svém rodišti.
Největšími exponáty výstavy jsou noční stolek a skříně. "Němci, kteří byli uznaní za antifašisty, si mohli při odchodu vzít s sebou i nábytek. V tehdejším Československu sice směli zůstat, ale naprostá většina se rozhodla pro dobrovolný odchod," řekl Okurka. Nábytek měl většinou na zadní straně jméno rodiny a místo, odkud pochází. Skříně na výstavě patřily historikovi z Děčína, po jehož smrti se díky děčínskému archiváři do Děčína vrátily.
Výstava podává také přehlednou historii osídlení oblastí německým obyvatelstvem. Uvádí, že předkové přibližně každého třetího občana dnešní Spolkové republiky Německo pocházeli z východní Evropy.
Po porážce nacistického Německa v roce 1945 musely země střední a východní Evropy opustit miliony Němců. Jen z tehdejšího Československa odešlo během divokého vyhánění i pozdějšího organizovaného odsunu kolem tří milionů Němců.
