Moderní fasády i historizující portály už zdobí berlínský městský zámek, který vyrůstá v centru německé metropole. Stavba repliky někdejšího císařského zámku, která se má po dokončení stát kulturním středobodem Berlína, je v plném proudu. Veřejnosti by se měla otevřít podle plánu v roce 2019.
"Jsem optimistický, že se termín otevření podaří dodržet," řekl nedávno stavbyvedoucí Hans-Dieter Hegner. O tom, že to v německé metropoli není úplná samozřejmost, svědčí případ Letiště Willyho Brandta, které je stále nedokončené, i když se mělo otevřít už v roce 2011.
Hegner nepochybuje, že takový osud berlínský městský zámek nestihne. Pracuje na tom i zhruba 450 dělníků, jejichž činnost se nyní soustředí především na kupoli budovy, dokončení fasád, ale i na vnitřní úpravy některých místností. Hotové už jsou některé historizující portály, včetně toho v hlavní vstupní hale, který je třicet metrů vysoký a třicet metrů široký.
Na první pohled
Kombinace moderních a historizujících prvků je na replice zámku, kterou navrhl italský
architekt Franco Stella, vidět už na první pohled. Ze tří stran se pod lešením budovy - která leží na berlínské tepně Unter den Linden v bezprostřední blízkosti Berlínského dómu a na dohled známé televizní věži - rýsuje replika barokní fasády, ta čtvrtá má zase vzhled zcela moderní budovy 21. století.
Historické prvky by na zámku nebyly bez finančních příspěvků běžných lidí. "Všechno, co uvidíte na historických fasádách, je z velké části financováno dary. Jen tak to můžeme zvládnout," uvedl Johannes Wien, šéf kulturního centra Humboldtovo fórum, které bude v zámku po jeho dostavbě sídlit.
Na příspěvcích zatím fórum vybralo přes 63 milionů eur (1,6 miliardy korun) a věří, že se spolu s příspěvky z příštích dvou let podaří překročit částku 100 milionů eur. Celkový rozpočet stavby, která začala v létě 2013, dosahuje 595 milionů eur (15,6 miliardy korun). I rozpočet by se mělo podle stavbyvedoucího Hegnera podařit dodržet.
Slavnostní otevření
Budova, jejíž stavbu je možné sledovat on-line nebo při pravidelných dnech otevřených dveří, by měla být Humboldtovu fóru předána na konci příštího roku. Jako o možném termínu slavnostního otevření se hovoří o 14. září 2019, na které připadá 250. výročí narození věhlasného německého přírodovědce Alexandera von Humboldta.
Jeho objevitelské nátuře má odpovídat i nabídka Humboldtova fóra pro veřejnost, v níž bude mít přední místo výstava etnologického muzea a muzea pro asijské umění. Na 40 tisících metrech čtverečních vnitřních ploch zámku dostanou prostor také výstavy zaměřené na německou metropoli nebo projekty Humboldtovy univerzity.
Původní zámek, městská rezidence panovnického rodu Hohenzollernů, stál na ostrově na Sprévě nedaleko Alexandrova náměstí do roku 1950. Tehdy nechal komunistický režim Německé demokratické republiky budovu, která byla za druhé světové války vážně poničena, strhnout a na jejím místě v 70. letech vystavěl sídlo parlamentu s rozsáhlým zábavním a restauračním zázemím. Oficiálně se mu říkalo Palác republiky, východní Němci mu však přezdívali mimo jiné "Erichova lampárna" podle vůdce NDR Ericha Honeckera a obrovského množství lustrů v budově.
Po sjednocení Německa v roce 1990 byl palác uzavřen a procházel nákladnou sanací, kdy se z něj odstraňovala zdravotně závadná azbestová izolace. V roce 2003 však Spolkový sněm nakonec rozhodl o odstranění budovy, a ta byla i přes protesty části Berlíňanů do roku 2008 postupně stržena.
