Šestisté výročí upálení
V Kostnici vyvrcholily vzpomínky na Jeronýma Pražského

Jihoněmecká Kostnice si připomíná šestisté výročí upálení teologa a husitského kazatele Jeronýma Pražského na tamním koncilu. Vzpomínkové akce posledních týdnů vyvrcholily odhalením Jeronýmovy pamětní desky a zahájením výstavy, která připomíná jeho život. Teologa si přímo v Kostnici připomněli i zástupci českých církví a čeští politici.

Vzpomínkové akce na Jeronýma začaly už na konci dubna, kdy v Kostnici odstartoval seriál seminářů připomínajících jednotlivé aspekty jeho života. Připomínaly ho jako výjimečného učence, který zanechal stopy na univerzitách v Praze, v Kolíně nad Rýnem, v Heidelbergu či v Paříži, jako kazatele, který se snažil o reformu církve, i jako přítele Jana Husa, který se ho snažil v Kostnici zachránit před upálením a nakonec ho potkal stejný osud.

O víkendu se konala vzpomínková akce u Husova kamene, který se nachází v místě, kde byl podle tradice upálen Jan Hus, a na němž jsou plakety připomínající smrt obou českých kazatelů. Na rohu Jeronýmovy ulice (Hieronymusgasse) a Husovy ulice (Hussenstrasse) odhalena pamětní tabule, která Jeronýma připomíná a popisuje jeho osud. Husův dům v Kostnici také zahájil zvláštní výstavu o kazateli, na jejímž vytvoření se podílelo i Husitské muzeum v Táboře a která bude přístupná do konce října. Připomínkové akce uzavře ekumenická bohoslužba v Lutherově kostele, největším evangelickém chrámu v Kostnici.

Už od loňska připomíná Jeronýma Pražského také socha symbolizující hořící kalich, která stojí právě před Lutherovým kostelem. Šestitunová pískovcová skulptura byla odhalena v rámci vzpomínkových akcí u příležitosti šestistého výročí upálení Jana Husa a nese jména obou mužů a data jejich smrti.

Jeroným Pražský byl přítelem Jana Husa a šiřitelem jeho myšlenek i názorů anglického církevního reformátora Jana Viklefa. V dubnu 1415 přijel přes Husovo varování do Kostnice, kde chtěl vystoupit na Husovu podporu. Napsal dopisy členům koncilu, ale byl zatčen. Po Husově upálení, zlomen výslechy a pobytem ve vězení, sice své názory odvolal, neboť se "bál ohně", jak dle historiků uvedl. Později se však ale znovu přihlásil k Husovi a Viklefovi a byl upálen na stejném místě jako Hus.

Kostnický koncil, který trval od roku 1414 do roku 1418, patřil mezi nejvýznamnější církevní události středověku. Přestože ho Češi vnímají především jako místo odsouzení a upálení Jana Husa, bylo jeho hlavním cílem vyřešit schizma v katolické církvi. V době zahájení koncilu totiž existovalo trojpapežství - v Římě se za hlavu katolické církve považoval Řehoř XII., proti němuž stáli vzdoropapeži Benedikt XIII. a Jan XXIII. Koncil po několikaletých vyjednáváních dosáhl sesazení všech tří papežů a jmenování nové hlavy katolické církve, Martina V.