Naděje, které si císařské Německo spojovalo s expanzí do Afriky, Asie i Tichomoří, ale také často velmi neblahou skutečnost, kterou německá koloniální politika přinesla, ukazuje nová výstava v Německém historickém muzeu v Berlíně. Nevyhýbá se ani genocidě domorodého obyvatelstva v někdejší Německé jihozápadní Africe, dnešní Namibii.
"Tady je takzvaný příkaz k vyhlazení v opisu ze Spolkového archivu," ukazuje na jeden z 500 exponátů kurátor výstavy Sebastian Gottschalk. "Příkaz k vyhlazení" vydal v říjnu 1904 generál Lothar von Trotha, který měl potlačit povstání kmene Herero v německé kolonii. Svým jednotkám v něm nařizuje, aby každého mužského příslušníka kmene bez milosti zastřelili.
I když byl příkaz po několika měsících zrušen, postup císařských vojsk vyústil podle řady historiků v první genocidu 20. století. Část Hererů, kteří začátkem roku 1904 povstali proti brutální a rasistické německé nadvládě, zemřela v bojích, další část v poušti Omaheke, kam je vojáci zahnali.
Konce povstání v roce 1907 se dožilo podle nejčastějších odhadů 20 tisíc z původních 80 tisíc Hererů. Z kmene Nama, který se časem do bojů zapojil, přežila asi polovina z původních 30 tisíc lidí. "Ti Hererové a Namové, kteří válku přežili, se potom ocitli v zajetí v koncentračních táborech, kde byli drženi v nedůstojných podmínkách. Museli dělat nucenou práci a mnoho jich zemřelo," připomíná poválečný osud domorodých Afričanů Gottschalk.
Dopady německé koloniální politiky na výstavě ukazuje i kovová známka s číslem, kterou po potlačení povstání musel na krku nosit každý Herero starší sedmi let. Dobře patrné jsou i na fotografii skupiny na kost vyhublých Hererů, kteří přežili utrpení v poušti Omaheke. "Je to snímek, který se stal ikonou tohoto německého koloniálního zločinu," konstatuje Heike Hartmannová, druhá kurátorka výstavy.
Se svou koloniální minulostí se Německo vyrovnává dodnes. Ještě do konce roku by Berlín měl na parlamentní úrovni přijmout rezoluci, kterou se oficiálně omluví za genocidu desetitisíců Hererů a Namů. Plány Berlína a Windhoeku počítají také s vytvořením společného fondu budoucnosti, z něhož by mohly být financovány projekty na výstavbu infrastruktury v Namibii.
Přestože je koloniální genocida pro mnohé návštěvníky ústředním bodem výstavy, ukazují exponáty v Německém historickém muzeu i další aspekty německé expanze, ať už jde o činnost misionářů, obchodníků nebo lékařů. K vidění tak jsou například vzorky pořízené experty zkoumajícími spavou nemoc, pozvánka na výstavu pacifických domorodců v Německu, ale třeba i reklama na mýdlo, využívající koloniální tématiku.
Výstava se přitom věnuje nejen období let 1884 až 1919, kdy Německo mělo kolonie, ale sleduje souvislosti s tím spojené i v době předešlé a následující. Expozice je k vidění v Berlíně do 14. května 2017.
