Kostkomanie
Barevná kostka profesora Rubika oslaví čtyřicet let

Celosvětové šílenství vyvolala na počátku osmdesátých let malá šestibarevná krychle, kterou se dalo v blocích otáčet, kombinovat je a pomocí mazaných grifů docílit toho, aby jednotlivé strany měly stejnou barvu. Rubikovu kostku, hlavolam nazvaný po svém "otci vynálezci", maďarském architektovi a designérovi Ernö Rubikovi, toužil mít každý teenager. V pátek uplyne čtyřicet let od podání žádosti o patent na tento hlavolam.

Hračka sestávající z 27 kostiček fascinuje dodnes, složit ji trvá někomu hodiny i dny, těm nejlepším pak stačí necelých deset vteřin (světový rekord je neuvěřitelných pět a půl sekundy). Po nástupu počítačových her a konzolí na přelomu osmdesátých a devadesátých let se sice zdálo, že mechanickým hračkám, jako je Rubikova kostka, zvoní hrana, začátkem 21. století ale i díky internetu chytil tenhle hlavolam druhý dech. Videoserver YouTube nabízí různé strategie skládání.

Kromě klasického hlavolamu, kde má jedna strana tři řady po třech políčkách, se prodávají i náročnější varianty se šesti, či dokonce deseti řadami. Kostka také stále zaznamenává nejrůznější rekordy, nedávno byla složena i na Mount Everestu či ve vesmíru. Objevila se rovněž v reklamě automobilky Volkswagen či v soutěži Švédsko hledá talent, kde ji vítěz dokázal složit se zavázanýma očima. Zdá se, že Rubikova kostka po návratu na výsluní zájmu ještě nějakou dobu vydrží.

Rubikova kostka na Fudži

I když Rubik (70) časem vymyslel i další skládačky - například babylonskou věž či hada -, věhlas kostky nepřekonal. Jeho nápad existuje v nespočtu různých variací. V roce 2013 například vynálezce přišel s modelem hlavolamu pro nevidomé. Kostkomanie přinesla Rubikovi slávu a bohatství, stal se jedním z prvních dolarových milionářů za tehdejší železnou oponou. Za nejlepší investici přitom sám Rubik považuje vzdělání svých dětí - má tři dcery a syna.

První prototyp kostky, tehdy ještě zcela bez barev, vytvořil v roce 1974 jako pomůcku pro lepší chápání třídimenzionálního světa. To když Rubik přednášel na Vysoké škole uměleckoprůmyslové o konstrukcích a prostoru a nemohl už dále snášet "prostorovou slepotu" studentů. Kostka však vzbudila nejen u nich velké nadšení. I dnes vynález nachází využití při výuce inženýrství, matematiky, ale i jako ukázka vztahů mezi designem, prací inženýrů a kreativitou.

Nad konstrukcí kostky mladý Rubik poctivě hloubal několik let, než se mu podařilo objevit skutečně fungující mechanismus umožňující snadné otáčení jednotlivých stran hlavolamu všemi směry. Ke konečnému řešení ho prý nakonec přivedlo náhodné pozorování štěrkových kostek na břehu Dunaje, jejichž hrany zaoblila protékající voda. Právě vnitřní zaoblení kloubem spojených kostiček se stalo základem mechanismu Rubikovy kostky.

S rozjetím výroby to v tehdejším komunistickém Maďarsku nebylo jednoduché. Hračkářské firmě Politechnika trvala příprava celé tři roky. Původně Kouzelná kostka se na trhu objevila až v roce 1978, a ačkoli její prodej neprovázela žádná reklama, prakticky okamžitě si získala celé Maďarsko. Opravdový boom ale kostka zaznamenala, když se její výroby a distribuce ujala americká firma Ideal Toy, v čemž Rubikovi napomohli také jeho dva přátelé - emigranti.
V roce 1980 se stala Rubikova kostka hitem na trhu a získala německé ocenění Hračka roku.

Světové rekordy ve skládání Rubikovy kostky



Jen do roku 1982 se ve světě prodalo na sto milionů kusů tohoto hlavolamu. O kostce samotné vyšlo v té době přes tisíc publikací, heslo "Rubik Cube" proniklo i do Oxfordského slovníku. Sám vynálezce si hlídá autorská práva, kostka se od svého uvedení na prodejní pulty stala nejen terčem žalob pro porušení patentů, ale i vzorem pro výrobu neautorizovaných kopií.

"Když jsem byl malý, měl jsem rád manuální práce, šachové a matematické úlohy. Mnoho věcí jsem odkoukal od svého otce", řekl budapešťský rodák Rubik (nar. 13. července 1944). A měl se opravdu od koho učit, Ernö Rubik starší totiž patřil mezi nejlepší maďarské letecké konstruktéry. Jeho syn vystudoval architekturu a design interiérů. Po skončení studií pracoval ve státní konstrukční kanceláři, ale brzy začal s pedagogickou kariérou a svými vynálezy.