Finišují přípravy na záhájení česko-bavorské výstavy o Karlu IV.

V Norimberku finišují přípravy na zahájení česko-bavorské zemské výstavy o Karlu IV., která se do bavorského města přesunula z české metropole. Německá část výstavy přinese možnost zhlédnout i několik desítek uměleckých děl, která nebyla k vidění v Praze. Veřejnosti se výstava k 700. výročí narození jednoho z nejvýznamnějších středověkých panovníků otevře ve čtvrtek 20. října.

V podzemních prostorách Germánského národního muzea v Norimberku jsou výstavě, která je vyvedena ve třech jazykových verzích - němčině, češtině a angličtině, věnovány dvě místnosti. O víkendu v nich bylo ještě možné narazit na lešení, zdvižné vozíky, bedny s nářadím a řadu pracovníků z Německa i Česka, kteří instalovali díla, upravovali osvětlení nebo popisky.

Poslední prázdné vitríny zaplní umělecká díla ve středu dopoledne. Tentýž den odpoledne výstavu o Karlu IV. a umění jeho doby, jejíž instalaci museli pracovníci norimberského muzea a pražské Národní galerie zvládnout za dva týdny, čeká slavnostní zahájení za účasti českého premiéra Bohuslava Sobotky a šéfa bavorské vlády Horsta Seehofera.

Návštěvníky norimberské části výstavy čeká několik změn oproti Praze, kde exhibici zhlédlo kolem 92 tisíc lidí. Jednou z nich je celkově nižší počet exponátů. Zatímco v Praze jich bylo kolem 250, v Norimberku jich bude o sedm desítek méně. Na druhou stranu se v druhém největším bavorském městě objeví na 30 uměleckých předmětů, které v Praze nebyly.

Za jeden z nejvýznamnějších z nich považuje ředitel české Národní galerie Jiří Fajt relikviářový kříž papeže Urbana V. zapůjčený z pokladnice katedrály svatého Víta. "Ten kříž je dle mého soudu vůbec poprvé vystaven v zahraničí, je to vynikající památka z roku 1369, kdy vznikl jako zlatnická práce v Avignonu," řekl Fajt.

Stejně jako v Praze bude i v Norimberku jedním z centrálních exponátů výstavy Zlatá bula císaře Karla IV. z roku 1356, tedy hlavní zákoník Svaté říše římské platný až do jejího konce v roce 1806. "Zlatá bula jako historický dokument se nepůjčuje vůbec běžně a jsou to exponáty, které jsou zamčené a při zcela mimořádných příležitostech jsou ukazovány veřejnosti," konstatoval šéf NG.

"Výstava v Norimberku kromě počtu děl, který je tady menší, se liší především způsobem prezentace, protože v Čechách jsme, myslím si, dostali do centra pozornosti výtvarné dílo jako takové. Tady jsme od samého začátku spolupráce byli konfrontováni s velmi silným architektonickým konceptem, který vznikl dávno předtím, než bylo jasné, jaké vůbec exponáty na tu výstavu přijedou," postěžoval si Fajt, podle něhož tak někdy dobová umělecká díla hrají až podružnou roli.

I německá část výstavy ale podle Fajta ukazuje Karla IV. jako člověka, který má svoje silné pozitivní, ale i negativní stránky. Neopomíjí tak ani norimberský protižidovský pogrom z roku 1349, za který Karel IV. nesl velký díl zodpovědnosti. Při pogromu tehdy zahynulo přes 500 zdejších židů.

Karel IV. je podle šéfa NG v Německu vnímán o poznání kritičtěji než v Česku. Pohled na císaře, kterému se zde někdy přezdívalo Karel lstivý nebo otčím Svaté říše římské, se k lepšímu začal podle Fajta postupně měnit až v posledních několika desítkách let.

Stejně jako v Praze představuje norimberská výstava osobnost Karla IV. na pozadí kulturně-historických souvislostí, k nimž ve 14. století patřily například klimatické změny, sucha i povodně, neúrody, hladomory, morové epidemie, židovské pogromy nebo finanční krize. Do tohoto kontextu zasadili autoři obdivuhodný rozkvět karlovského umění a architektury.

Výstava bude v Norimberku k vidění od 20. října do 5. března příštího roku. Vstupné činí deset eur (270 korun).