Parta nadšenců staví u Vítkova na Liberecku repliku venkovského velmožského sídla, kurie, z 12. století. Na stavbě používají tradiční postupy, ale i moderní nástroje. Zapojit se může každý. Tento týden je v kurii tradiční táborová brigáda, pokračovat bude ještě příští týden. Je vítána každá ruka, každá pomoc. Dobrovolníci mohou do hradiště přijet na den, ale zůstat mohou i týden.
Stavba dává možnost vyzkoušet si tradiční postupy, tesařské práce a další řemesla. Žádnou velkou zkušenost to podle Kučery nevyžaduje. Sami členové spolku jsou většinou intelektuálové trávící své dny za psacím stolem. "Prakticky nikdo z nás se neživí rukama, není tesař nebo kameník, ale za ty roky, co to stavíme, jsme se mnohé naučili," řekl šafář kurie, v civilu letecký inženýr Jaromír Kučera z Roztok u Prahy. Učí se, jak poznamenal, cestou slepých uliček. "Třeba rákosové střechy jsme se učili ve skanzenech po Evropě. Objevili jsme tři způsoby, jak se to dělá, dva se nám tady neosvědčily. Přišli jsme o dvě střechy než jsme zjistili, jak to správně dělat," dodal.
Spolek Curia Vitkov (dříve Wothanburg) vznikl v roce 1999. Jeho hlavní náplní je praktické rekonstruování hmotné kultury z doby raně středověkého přemyslovského státu, vymezené dobou panování Břetislava I. a počátkem vlády Přemysla Otakara I. - tedy především 11. a 12. století. Milovníci historie budují na návrší ve Vítkově areál, v němž se mohou návštěvníci vrátit o 700 let zpátky do minulosti. Pravidelně se tu konají historické bitvy, nejbližší bude o víkendu 24. a 25. července. V areálu zatím stojí opevnění, několik domů a část řemeslné vesnice. V posledních dvou letech přibyly stáje, čeledník a dům kněze.
"Letos pracujeme na obnově některých částí, které nám už po těch letech začaly odcházet. Na vstupní bráně bylo třeba vyměnit některé dřevěné části za zděné, aby nedošlo ke zřícení," řekl Kučera. V příštích letech chtějí v kurii postavit i kostel a dům velmože, který bude jediný patrový. Na kostel si ale zřejmě hradiště bude muset ještě nějakou dobu počkat. Na rozdíl od ostatních staveb, které jsou dřevěné, by měl být totiž z kamene. "To je právě kámen úrazu, protože stavba kostela převyšuje rozpočtem celý zbytek hradiště," poznamenal šafář.
Kostel nebude roubený, protože ve 12. století se už podle Kučery stavěly kamenné. "Kromě sakrálního účelu, měl totiž kostel často i obrannou funkci, v případě napadení dvorce byl útočištěm, které se dalo bránit lépe než samotné hradiště," vysvětlil. Předlohou pro kostel by podle něj měl být románský kostelík sv. Jakuba Většího v Rovné u Stříbrné Skalice. "Je to nejmenší románský kostel tohoto typu, který se dochoval," vysvětlil výběr šafář. Zhruba osm metrů vysoký kostel má vnitřní rozměry jen 5,5 krát šest metrů, ale 160 centimetrů tlusté kamenné zdi. Odhaduje se, že na to padne kolem 250 metrů krychlových kamene.
