Týden o samotě
Mnichem na zkoušku. Karmelitáni ve Slaném nabízí netradiční pobyt

Zkusit si, jak žijí mniši v klášteře, z čeho se skládá běžný den řeholníka a jak moc se liší či neliší od člověka trávícího denně deset hodin v kanceláři nabízejí karmelitáni ve Slaném. Na pobyt nazvaný Týden mnichem 2017 se lze přihlásit přes webové stránky. Poté ale na zájemce čeká týden strávený zcela o samotě, v klidu a usebrání, nebo možnost připojit se ke komunitě šesti bratří, kteří klášter obývají. "Není to ale turistika, kdyby k nám chtěl někdo na dovolenou, tak takové služby neposkytujeme," řekl Jan Poříz, převor kláštera ve Slaném.

Klášter byl v roce 1992 vrácen ve špatném stavu františkánům, kteří ho v roce 1995 darovali bosým karmelitánům. Od roku 1996 v něm působí jejich malá komunita. "První jeho účel byl formační klášter, tedy měli tam být uváděni do řeholního života ti, kdo přicházeli nově nebo se zajímali o řeholní život," uvedl Poříz. Po opravě bylo v objektu pro komunitu dost prostoru a od roku 1999 začali volná místa mniši nabízet pro hosty.

A mohou mezi nimi být nejen věřící, říká představený, který nerozlišuje mezi příchozími, zda denně chodí do kostela, či nikoli. "Nerozlišuji, je-li věřící, či nikoli, katolík nebo protestant. Rozlišuji motiv, proč chce přijet. Když je to třeba člověk, který nemá nějak vyjasněnou otázku víry, ale chce být v ústraní, chce uvažovat o svém životě, potřebuje se nějak ztišit, tak bez ohledu na jeho vyznání toho člověka bereme," vysvětluje.

Odhadem podle Poříze 70 procent těch, kdo přijíždějí, jsou praktikující katolíci. "Pak jsou lidé, kteří nejsou věřící nebo dlouho nepraktikovali, teď prožívají životní zvrat, potřebují si promyslet, co dál, s někým se poradit. Když si řekne, může s někým z kněží mluvit," uvedl převor.

Sám nebo ve skupině

Zdůraznil, že nejde o ubytování v hotelu. "Přijímáme lidi za duchovním účelem, ale velice široce pojímaným. Nemusí jít jen o modlitbu s řeholníky, mohou to být i další motivy, které souvisejí s duchovním životem nebo s obecně lidským růstem a zráním," říká. Zájemce může čas v klášteře strávit zcela sám, nebo se podle uvážení může zapojit do komunity.
Ta nemá celý den společný program. "Scházíme se na modlitbu, na společné jídlo a mezitím se každý z nás věnuje činnostem, které jsou jemu svěřené. To nabízíme i těm, kdo přijíždějí na individuální pobyty," uvedl.

Karmelitáni nabízejí také skupinové pobyty s předem daným duchovním programem. Těch se mohou zúčastnit i ženy v párech. "Máme omezený počet pokojů, kde ubytováváme ženy, ty jsou mimo klauzuru, tedy mimo část, kde žijí bratři," popsal představený kláštera. Muži mohou být na čas duchovních cvičení ubytovaní i v klauzuře. V klášteře se ubytovávají i skupiny s vlastním knězem a programem, pravidelně jezdí na pobyt i studenti maturitního ročníku z  Arcibiskupského gymnázia v Praze.

Hosté pobývají v klášteře v civilním oblečení. I když se někdo rozhodne do kláštera vstoupit, chodí ještě nejméně rok v civilu. Pak vstoupí do noviciátu, který začíná obláčkou, přijetím řeholního šatu, čímž začíná oficiálně první období řeholního života, popsal převor. Příkladem, kdy člověk jezdí do kláštera opakovaně a rozhodne se pro řeholní život, je právě sám Jan Poříz. "Je to také jeden ze smyslů těchto aktivit," říká.