Moravské zemské muzeum v Brně zahájilo oslavy 200 let

Relax
9. 9. 2016
Vysušená trofejní lidská hlava z povodí Amazonky.
Vysušená trofejní lidská hlava z povodí Amazonky.

Moravské zemské muzeum v Brně zahájilo oslavy 200 let od svého založení, které vyvrcholí v příštím roce. Postupně se představí jednotlivá oddělení, první na řadě je Ústav Anthropos. Od pátku vystavuje tři unikáty, které jsou k vidění jen zřídka. Je mezi nimi například vysušená trofejní lidská hlava z povodí Amazonky. Informovali o tom zástupci muzea.

Muzeum oslavy svého výročí naplánovalo tak, že jeho každé oddělení postupně představí nejen svoji historii, osobnosti, které jím prošly, ale především nejvýznamnější sbírkové předměty. "Chceme pomocí těchto výstav představit každé oddělení i prostřednictvím toho nezajímavějšího, co může nabídnout veřejnosti," uvedl ředitel Moravského zemského muzea Jiří Mitáček.

Rytina ženské postavy na mamutím klu.Výstava se bude obměňovat vždy po měsíci. Anthropos, do jehož sbírek patří i slavná Věstonická venuše, se představuje jako první. Kromě trofejní hlavy lidé mohou vidět rytinu ženské postavy na mamutím klu z Předmostí u Přerova nebo sošku šamana. Podle vedoucího Ústavu Anthropos Martina Olivy je rytina ženy stará asi 30 tisíc let.

Podle něj lidé tehdy dělali umění formou geometrické abstraktní rytiny, případně dělali sošky zvířat nebo žen. U rytiny z Předmostí se oba tyto žánry slučují. "Dříve nebylo postřehnuté, že na pravém prsu má desítku úderů, někdo se na rytině dodatečně vyřádil, patrně to mělo rituální pozadí," uvedl Oliva.

Soška šamana.

Oslavy výročí Muzea vyvrcholí na podzim příštího roku koncertem Eurovize a setkáním prezidentů zemí visegrádské čtyřky spolu s nejvyššími představiteli Rakouska a Slovinska. Zároveň se otevře nová stálá expozice muzea mapující historické milníky novodobé historie Moravy ve 20. století.

Moravské zemské muzeum vzniklo 29. července 1817 schválením dekretu císařem Františkem I., na jehož počest se do roku 1900 jmenovalo Františkovo. Nejstarší sbírkové knihy moravských osvícenců se datují až do roku 1808. Dodnes se sbírka rozšířila na více než šest milionů předmětů, z nichž nejslavnější je Věstonická venuše. Tu nedávno podrobili vědci zkoumání pod špičkovým skenerem.

Autor: ČTK Foto: ČTK , Šálek Václav

Naše nejnovější vydání

TýdenSedmičkaPředplatné