Výročí patentování
Nadšenci chtějí na těžkopádných drezínách ujet 200 kilometrů

Na 200 kilometrů dlouhou jízdu plánuje vyrazit na začátku května z Uherského Brodu na historických odrážedlech parta nadšenců, aby připomněla 200. výročí patentování drezíny, která je předchůdcem moderního jízdního kola. Jízda je rozdělena do čtyř etap vedoucích po Zlínském a Jihomoravském kraji. Poslední skončí ve Slavkově u Brna, řekl Ivan Křivánek, který se na organizování akce podílí.

"Naším plánem je start alespoň čtyř drezín, na kterých se budou střídat po několika kilometrech jezdci," uvedl Křivánek, podle kterého by drezíny měl doprovázet početný peloton historických bicyklů i moderních horských a silničních kol.

Jízda na drezíně je fyzicky náročnější než na klasickém bicyklu, protože těžkopádnému stroji chybí pedály a jezdci se můžou pouze odrážet nohami. Délka denní trasy se proto pohybuje od 40 do 50 kilometrů. První etapa bude zahájena v pátek 5. května v Uherském Brodě a poslední 8. května ve Slavkově u Brna.

První dřevěná kola, která byla zkonstruována před 200 lety, připomínala spíš nemotorná a těžkopádná odrážedla než prostředky usnadňující dopravu lidí na delší vzdálenosti. Bicykly si přesto rychle získaly oblibu u nadšenců a poté i širokých mas obyvatelstva, takže se jejich vývoj nezastavil a postupně vyústil v moderní karbonová kola s přehazovačkou řízenou elektronikou či elektrokola.

"Úsilí vynálezců objevit rychlý a pohyblivý dopravní prostředek poháněný lidskou silou sahá hluboko do historie. Teprve v 19. století se však sen mnoha vynálezců stal skutečností," uvedli Ivo Hrubíšek a Miroslav Papoušek v předmluvě k chystané výstavě historických kol na zámku v Čechách pod Kosířem.

Dějepisci techniky přisoudili vynález jízdního kola bádenskému lesmistrovi baronu von Draisovi, jehož "běhací stroj" byl poprvé představen v roce 1817. Na bicyklu, pro který se vžil název draisina či drezína, se jezdec odrážel nohama od země. Tento typ kol byl posléze oblíbený hlavně v Anglii, ale jezdili na něm i nadšenci v českých zemích.

V 60. letech 19. století na konstrukčně jednoduchou drezínu navázal dokonalejší Michauxův velociped pohánění klikami s pedály na předním kole, o který měla veřejnost ještě větší zájem. A když konstruktéři následně zvětšili průměr předního kola, tak lidé mohli na kolech jezdit výrazně rychleji. Bylo to však na úkor bezpečnosti, jelikož cyklisté seděli ve velké výšce a pády byly časté.

Zásadní zlom nastal v roce 1885, kdy bylo na trh uvedeno takzvané bezpečné kolo s pedály ve středu rámu a koly o menším průměru. Síla nohou byla přenášena řetězem na zadní kolo. "Toto nízké kolo moderního typu ukončilo na počátku 90. let 19. století zlatou éru vysokých kol a stalo se v brzké době populárním lidovým dopravním prostředkem, vyráběným a prodávaným v milionech kusů," stojí v komentáři k výstavě.

O bicyklu poháněném šlapáním podle historiků snil už Leonardo da Vinci, který je považován za největší osobnost renesanční doby. V technických rukopisech z jeho pozůstalosti byla totiž nalezena kresba jízdního kola.