Orientální tanec není pouze volnočasová aktivita, ale dokáže i léčit. V poslední době ho doporučují nejen gynekologové, urologové a ortopedi. Jak dokáže orientální tanec prospět tělu? Jak poznat, zda je lektorka kvalitní? A jak se k tanci staví lidé v Orientu? Na tyto i další otázky odpovídá profesionální tanečnice a lektorka Muna Al Muchantafová.
Co do pojmu orientální tanec patří?
Orientální tanec je synonymum pro břišní tance, což je termín pod kterým si většina lidí dokáže představit, o co se jedná. Má ale své podrubriky jako folklórní tance, kabaret, tanec s rekvizitami, dueta nebo skupinové vystoupení. Navíc je určen pro ženy i pro muže, i když v jejich případě se nejedná o klasické orientální pojetí břišního tance. Muži často tančí s holemi a při jejich tanci musí vyniknout jejich ego.
O břišních tancích se často mluví ve spojení s erotikou. Posunulo se vnímání orientálních tanců v posledních letech?
Širší veřejnost o něm ví více, lidé s ním mají zkušenost, viděli tanečnice v televizi či na dovolené. Mnoho z nich si tanec vyzkoušelo i na vlastní kůži. Bohužel ale existuje i spousta lidí, kteří orientální tanec nikdy neviděli a nemají vůbec tušení, o co jde. Někdo ho proto může zaměnit i s erotikou. Na jednu stranu je ten tanec svádivý, zdůrazňuje přednosti tanečnic, ale vždycky by měl být v rámci slušnosti a decentnosti. Hned je totiž vidět, zda se jedná o umělecký projev nebo jde o něco jiného.
Jak k břišnímu tanci staví lidé v Orientu? Tančí se o sváteční příležitostech, nebo patří do běžného života?
Je to denní aktivita, lidé si často jdou zatancovat a užijí si to. Samozřejmě jsou zde i profesionální tanečnice, ale tyto tance se například běžně objevují i na rodinných oslavách a svatbách. V Orientu je běžné, že ženy se potkávají každý týden v bytě či domě jedné z nich a spolu se svými dětmi tančí. Vezmou si nejlepší šaty, předvádí, co mají nového a dávají tím vlastně najevo i své společenské postavení. Je to tradice. Prakticky všude vidíte tancování, všude na ulicích hraje hudba.
Česká taneční tradice zná valčík, polku či foxtrot. Dělí se podobným způsobem i orientální tanec?
Liší se hlavně hudba, na kterou se tančí. Velká skupina písní ze 60. a 70. let se označuje za klasiku, což je spíše poslechová hudba a může to na veřejnost působit fádně, protože je sytější. Ale dnešní hudba je popového rázu a lze na to tancovat ledacos. Vyžaduje hodně improvizace, každý si dá do tance, co má rád. V jednotlivých krajích se ale technika i figury liší a záleží také na společenských vrstvách, ve kterých se člověk pohybuje.
Jak se staví lidé z Orientu k tomu, když cizinci tančí orientální tance?
Oni to hrozně vítají. Mají strašnou radost i z toho, že řeknete něco arabsky. Oni mají rádi, když se snažíte přiblížit jejich kultuře. Když je překvapíte tím, že umíte tančit orientální tanec, tak jim to vyrazí dech. Mají naprostou radost a ještě se přidávají, tleskají a snaží se člověka podpořit.
Zajímají se klientky na kurzech o orientální kulturu?
Spousta dam má zájem, zajímá je Orient. Líbí se jim každá zajímavost, když jim řeknu, o čem zpěvák zpívá, jazykové drobnosti nebo jaké má žena v Orientu postavení.
Jak poznat, která lektorka tance je kvalitní?
Po boomu před několika lety, kdy bylo hodně kurzů, se udržely tanečnice, které jsou dobré, které se osvědčily u veřejnosti. Každé ženě vyhovuje někdo jiný a záleží na prvním dojmu. Na první hodině uvidíte, zda se vám lektorka věnuje, zda nepůsobí povýšeně, zda nejede jenom tanec a nevnímá okolí. Zda jí záleží na tom, zda něco lidé umí, zda je lidská a sympatická. Lektorka by měla naslouchat lidem a pomáhat jim tancem, protože spousta lidí si jde zatancovat, aby se odreagovala. Musí vědět, jak na člověka, nebýt netaktní, neztrapňovat ho před celým kurzem.
Vy osobně doporučujete, aby ženy nejprve absolvovaly kratší kurz nebo se šly podívat na soutěž profesionálů před tím, než samy začnou chodit tančit?
Doporučuji vyzkoušet letní školy, jít se podívat na soutěž jako je například Talent Awards, která se uskuteční v sobotu 5. května v pražském klubu Mlejn, kde vystupují amatéři a profesionálové, vyzkoušet si pár hodin na kurzu. Ale musíte počítat s tím za jednu hodinu nepoznáte, zda vám to půjde, zda vás to bude bavit. Za jednu hodinu se naučíte celkem málo, protože základy jsou těžké, musíte se dozvědět hodně o technice a zdravotní stránce. Osobně bych nedělala závěry dříve než minimálně po dvou měsíčním kurzu.
Někteří lékaři ženám břišní tanec přímo doporučují. Na jaké choroby může být vhodný?
Gynekologové často doporučují ženám tanec, urologové tuto terapii využívají při léčbě močových cest, protože se posiluje pánevní dno a pracuje celé břišní ústrojí, totéž v oblasti ortopedie. Proto je důležité, aby lektorky rozuměly i fyzioterapii a anatomii, aby věděly, kterou figurou mohou uškodit. Musí umět uznat, zda je to pro ženu vhodné či ne. Chodí k nám také ženy po úrazech a pooperační rekonvalescenci. Pro mě osobně je to asi nejhezčí pocit, když mi klientka řekne, že díky tanci může znovu chodit nebo je jí mnohem lépe.
Medailonek Muny Al Muchantafové: |
Muna Al Muchantafová se narodila v Sýrii, kde do svých deseti let vyrůstala, než s rodiči přijela do Česka. Studovala na prestižní anglické univerzitě v Cambridge. Kromě angličtiny mluví také plynně arabsky a česky, všechny jazyky vyučuje. Od roku 2000 provozuje Školu orientálních tanců a každým rokem pořádá mezinárodní soutěž Talent Awards, jejíž gala večer se letos uskuteční 5. května v pražském Kulturním domě Mlejn. Vstupenky lze zakoupit na místě i v den akce. |