Ve Vlčnově na Slovácku v neděli vyvrcholila folklorní slavnost Jízda králů. Jejím nejdůležitějším účastníkem byl král, desetiletý Šimon Pešl. Na cestě vesnicí ho provázela družina třinácti osmnáctiletých mladíků, pro které byl dnešek okamžikem, kdy podle vlčnovské tradice přestali být chlapci a stali se z nich muži.
"Nejcennější na Jízdě králů je to, že ve Vlčnově zůstala v podobě iniciačního obřadu. Jenom ve Vlčnově ji jezdí kluci, kteří v tom roce dovrší plnoletosti, tedy osmnácti let. V minulosti bývala plnoletost v 21 nebo 23 letech a vždycky jeli Jízdu králů kluci, kteří dovršili plnoletost. To je ta nejstarší archaická část Jízdy králů a také jeden z důvodů, proč je zapsaná na seznam UNESCO," řekl starosta Vlčnova Jan Pijáček (ODS).
Ráno se Šimon ještě v chlapeckém kroji zúčastnil mše v kostele. Poté byl spolu s družinou a osmnáctiletými dívkami přijat na obecním úřadě, kde starosta jízdu symbolicky povolil. Družina následně vyrazila od domu krále a projela obcí. Podle tradice byl král, jímž se chlapec může stát jen jednou za život, oblečen do dívčího kroje a v ústech měl růži.
Šimon si jízdu užíval, růži v ústech při ní rozverně převaloval. "Trému jsem neměl, nemám s tím problém. Těšil jsem se," řekl král. Při přípravě trénoval na koni a vyzkoušel si kroj. "Bylo to náročné," dodal Šimon Pešl. Jeho starší bratr Adam byl králem v roce 2009. "Mám možná větší obavy a cítím větší zodpovědnost než tehdy," uvedla maminka Olga Pešlová.
Iniciační obřad na radnici byl pro ni velmi dojemný. "Musela jsem se hodně držet, aby mi neukápla slzička," dodala Pešlová. Přípravy na slavnost byly stejné jako v roce 2009, ale jinak se zdobil kůň krále. Místo krepových růží měl na sobě textilní stuhy tak, jak se koně na Jízdu králů ve Vlčnově zdobívali před více než 100 lety a jak to na svém obraze zachytil malíř Joža Uprka.
Jízda králů má původ ještě v pohanské době, kdy mezi sebou chlapci soutěžili při vyhánění dobytka. Nejlepší byl králem. Druhý původ tradice vidí etnografové v útěku uherského krále Matyáše Korvína před Jiřím z Poděbrad. Aby se neprozradil svým vzhledem a mluvou, oblékl se do ženského kroje a do úst si vložil růži.
Jízda králů je od listopadu roku 2011 zapsaná na seznamu světového nehmotného kulturního dědictví UNESCO. Vlčnovská jízda je nejznámější. Na Slovácku se jízdy konají ještě v Kunovicích, Hluku a ve Skoronicích. Jediná vlčnovská se jezdí každoročně, letos se konala i v Kunovicích.
