S dobou od nástupu protektorátu do listopadu 1989 by se studenti a studentky středních škol v budoucnu mohli seznamovat i díky počítačové komiksové hře. Přibližuje třeba atentát na Heydricha, odsun Němců či 50. léta. Výukovou simulaci v sobotu na KomiksFESTU v Praze představili někteří z autorů. Osmý ročník mezinárodní přehlídky komiksů skončí v neděli. Podle výkonného ředitele akce Joachima Dvořáka zájem o komiksové příběhy v Česku roste.
"Komiks je naprosto skvělé médium, které umožňuje prolínání různými vrstvami umění, žánry. Dokáže velice rychle reagovat na společenská témata. Komiks nejsou jenom příběhy pro děti," řekl Dvořák. Podle něj komiksová tvorba přitahuje stále větší pozornost dospělých čtenářů, ale i galeristů a nakladatelů. Na trh se tak dostává stále víc původních komiksů. Setkání s řadou tvůrců, představení nových knih či promítání si v pražském prostoru MeetFactory nenechaly ujít stovky lidí.
Komiksy mají i své ocenění s názvem Muriel. Tuto postavu vytvořil kreslíř Kája Saudek. Podle pořadatelů je to jedna z nejkrásnějších komiksových figur v Česku. Muriel za scénář dnes dostal Pavel Čech za Velké dobrodružství Pepíka Střechy, to se stalo také domácí komiksovou knihou roku. Cenu za kresbu má Kateřina "Ktaiwanita" Bažantová za Brutto #7: Pippo a zlatý brouk. Nejlepší zahraniční knihou je Fotograf. Do síně slávy vstoupil výtvarník Adolf Born.
Komiksoví tvůrci se věnují moderní historii už delší dobu. Před pár lety ji představila úspěšná komiksová kniha Ještě jsme ve válce. Dobu totalitních režimů má teď přiblížit komiksová počítačová hra, která by se do středních škol měla dostat v roce 2015. Skládá se z několika modulů. První zachycuje protektorát, druhý odsun Němců, třetí 50. léta. Další se připravují.
Zatímco první příběh je černobílý, ostatní získávají barvy. Hráči děj posouvají třeba kliknutím na bublinu s textem. Na výběr mají také různé otázky, osud se tedy může ubírat trochu jiným směrem. Komiks doplňují vystoupení neherců, kteří ztvárňují postavy v současnosti a dokreslují děj vyprávěním vzpomínek. I když to nejsou skutečné osoby, přednesené zážitky vycházejí z reality. Na scénáři i vyobrazených místech a situacích autoři spolupracují s historiky. V příbězích se objeví třeba kolaborant, vězeň koncentračního tábora, židovský mladík, romská dívka, převáděč přes hranice, emigranti či estébák.
Autoři podotýkají, že postavy nejsou černobílé, tedy ani čistě kladné, ani naprosto záporné. Mají tak mezi studenty vyvolat diskusi. "Není řečeno, kdo byl hrdina. Je to civilní. Jsou tam běžní lidé se svými problémy," řekl výtvarník Petr Novák, známý jako Ticho 762. Do komiksu převádí dobu protektorátu a 50. let.
V modulu se objeví také sběrný tábor pro Romy v Letech u Písku. "Snažíme se položit i tuhle otázku. Třeba ji někdo zvedne," doufá scénárista Martin Šinkovský. Podle grafika Richarda Alexandera však hra žádné řešení nedává, má hlavně odstartovat debatu. Pomocí komiksu se mladí s historickými událostmi seznámí nenásilně, díky kresbám si je také snadněji zapamatují, dodal Alexander.
Nyní se hra testuje ve 13 školách. Využívat by ji měli učitelé hlavně v dějepisu. Dostat by se měla ale i na pulty.
Simulace vzniká v projektu Národní a kulturní identita. Financuje ji ministerstvo kultury. Podílejí se na ní experti filozofické a matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy. Stojí za ní organizace Post Bellum a Generation Europe.
