Dánská královna Margrethe II. půjčí na prezentační jízdu starokladrubských koní, která projede 27. května centrem Pardubic, svůj kočár a bílé šestispřeží koní. Plemeno využívá dánský dvůr pro své ceremonie od roku 1994.
"Pyšníme se tím, že jsme dvorními dodavateli starokladrubských koní do královských stájí. Mají 11 koní, další dva koně mají teď u nás ve výcviku. Vybrali si nás, protože hledali po celé Evropě bílé plemeno vhodné do kočáru," řekl ředitel kladrubského hřebčína Jiří Machek.
Dánští zástupci si vybírají koně středního vzrůstu a klidné povahy, aby zvládli jízdu rušnou Kodaní. Dvakrát ročně zavítají do Kladrub a vybírají vhodné kandidáty. Zástupci hřebčína předtím vyberou hřebce, kteří by se pro spřežení hodili.
"V každém ročníku vybereme okolo pěti koní. Později se vykastrují, jsou to valaši. Císaři a králové vždycky používali hřebce, mají pěknou stavbu těla," dodal Machek.
Kladrubský hřebčín dodává koně i švédskému dvoru, kde slouží v královské gardě a jezdí na nich hudebníci.
Spanilou jízdou koní přes třídu Míru na Pernštýnské náměstí chce hřebčín upozornit na Den starokladrubského koně, který se koná v hřebčíně o den později. Královna půjčí zastřešený kočár z roku 1840. Královské koně i originální postroje přiveze pětičlenný tým z Dánska, který se také o vše postará.
"V kočáře nikdo nepojede, je to přeci kočár pro královnu. Kočár bychom chtěli na našich slavnostech v Kladrubech vystavit, aby si jej návštěvníci mohli prohlédnout," řekl Machek.
Za počátek založení hřebčína se považuje rok 1579, kdy mu císař Rudolf II. udělil statut císařského dvorního hřebčína. Starokladrubský kůň je jediné původní plemeno chované na českém území. Koně bývají také například součástí ceremonie oslav hradní stráže nebo se využívají při státních návštěvách. Některé koně naopak čeká sportovní kariéra ve spřežení.
